Staroveké a zdravé: veda smíchu

Vsichni se smejeme. Nekterí se mohou smát více nez jiní, ale je to jednomyslný lidský rys. Cítí se dobre a spojuje lidi. Opravdu, smích nemá zádnou predstavu, ale proc to je?
Smích je rys, který sdílíme s nasimi vzdálenými bratranci.

Smejeme se na vtipy (i kdyz ne vsechny vtipy). Muzeme se smát sarkasticky, nervózne, kdyz jsme stresováni, nebo dokonce bez jakéhokoli duvodu.

Nás smích muze být nekontrolovatelný nebo maniakální a muze být také nucený, falesný nebo úmyslne prodlouzený.

Smích je tak vsudyprítomný, ze vedci sotva mohou ignorovat; prekracuje vsechny hranice. Lidé z kazdé kultury na zemi se smejí. Deti, které jsou slepé a hluché, aniz by videly, jak se nekdo smál, ani neslysel zvuk smíchu, stále se smeje.

Neco tak vsudyprítomného jako toto zvlástní vyloucení zvuku a vzduchu musí být dulezité.

V tomto clánku se krátce podíváme na vznik smíchu a na to, co se deje v mozku, kdyz jsme pobaveni. Také se budeme bloudit vedeckou literaturou, abychom zjistili, zda smích má schopnost zmírnit onemocnení.

Smích príbuzných

Smích je vlastnost, kterou sdílíme s nasimi nejblizsími bratranci, velkými lidoopy. To znamená, ze to bylo víc nez pravdepodobné, starobylý vynález, který byl uchován pres tisíciletí. Stejne jako u vetsiny vecí, které zachovává evoluce, musí být uzitecné.

Jedna zvlástní, ale verohodná studie zahrnovala slehání ruzných druhu lidoopu a lidských kojencu. Vedci pak porovnávali zvuky smíchu, které byly generovány. Je zajímavé, ze druhy blíze príbuzné sobe (jako jsou bonobové a simpanzy) mají více podobných akustických údaju pro lidi ve srovnání s nasimi vzdálenejsími príbuznými (napr. Gorily a orangutany).

Jak vysvetlují autori, jejich údaje odpovídají "dobre zavedeným genetickým vztahum velkých lidoopu a lidí".

Jako sociální zvírata jdou, lidé se shromazdují v pomerne velkých skupinách. Jedna teorie má to, ze smích (spolu s recí) nám pomohl efektivneji propojit. Spíse nez museli fyzicky vychovávat kazdý jednotlivec v nasem kmeni, mohli bychom stát v doslech a vzájemne se smát. Dluhopisy by mohly být postaveny na dálku as více hrácmi.

Zda tato teorie drzí vodu nebo ne, bude tezké dokázat, ale není pochyb o tom, ze smích privádí lidi blíze k sobe. Smích pomáhá budovat vztahy a kdyz zije ve skupine na savane, úspesné spojení muze být rozdílem mezi zivotem a smrtí.

Tato schopnost smíchu pusobit jako spolecenské lepidlo také pomáhá vysvetlit, proc lidé povazují za velmi snadno identifikovatelný falesný, nucený nebo prílis dlouhý smích.

Prestoze nekteré vtipy mozná potrebují nasi plnou kognitivní schopnost a dávku postranního myslení, zdá se, ze se smíchem sama o sobe jedná o primitivní vec.

Neurovedy smíchu

Není prekvapením, ze akce tak slozitá, ruznorodá a smysluplná jako smích není omezena pouze na jednu oblast mozku. Výzkumní pracovníci se vsak snazili pochopit rozsah oblastí, které se zabývají.

Jedna studie, publikovaná v casopise Mozková kura, pouzívaly MRI vysetrení, aby zjistili, které oblasti mozku jsou v práci. Rozdelila úcastníky do trí skupin: první skupina byla polepena na chodidle a dostala povolení smát, druhá skupina byla zaslepená, ale rekla, aby potlacila smích a poslední skupina byla pozádána, aby se dobrovolne zasmála, aniz by byla legracní.

V mozcích první skupiny - úcastníci se skutecne smáli - urcité oblasti byly aktivovány dusledneji ve srovnání s ostatními dvema skupinami. Tyto byly:

• Bocní hypotalamus - podílí se na rade procesu, jako je podpora vzrusení a chování, snízení bolesti vnímání, trávicí funkce a krevní tlak
• Parietální operkulum - cástecne zodpovedný za zpracování smyslu, jako je dotyk a teplota
• Amygdala - podílí se na zpracovávání vzpomínek, rozhodování a emocionálních reakcích
• Pravý mozek - dulezité v vizuální pozornosti, jazyku a predstavování stavu ostatních.

V této studii také merily aktivaci periaqueductální sedé hmoty behem dobrovolného a nedobrovolného smíchu, ale ne pri smíchu. Je zajímavé, ze periaqueduktální sedá hmota je známa jako hrající roli v analgézii. Ve skutecnosti je tento region cílem mozku stimulujících implantátu pro lécbu pacientu s chronickou bolestí.

Behem smíchu se aktivují oblasti ventromediální prefrontální kury, uvolnující endorfiny - které jsou známé pro snízení bolesti a zvysující se euforie.

Zapojení hippocampu a amygdaly je také hodno poznamenat; tyto jsou soucástí limbického systému, starobylé cásti mozku, které se podílejí na ovládání hlubokých emocí, krmení a dalsích kritických zivotních rolí.

Smích jako lék

Jak rekl kdysi filozof Bertrand Russell: "Smích je nejlevnejsí a nejúcinnejsí lék na zázrak. Smích je univerzální medicína." V prubehu let vedci své schopnosti postavili proti rade zdravotních stavu.

Nedávné pokroky v oblastech, jako je psychoneuroimunologie, pomalu spojují psychologii, neurologickou aktivitu a nás hormonální stav. Pozitivní rámec mysli nás fakticky zlepsuje. Není to vsechno v mysli; psychologie modifikuje fyziologii.

Studie, které konkrétne zkoumají terapeutické úcinky smíchu, jsou jen málo a daleko, a ty, které se nacházejí v literature, mají tendenci pouzívat pouze malou skupinu úcastníku, takze závery jsou pokusné. Nicméne, jejich kombinované výsledky delají zajímavé ctení.

Níze jsou nekteré nedávné studie, které se dostaly do smíchu jako potenciální lécebné síly.

Chronická obstrukcní plicní nemoc

Studie publikovaná v roce 2006 Srdce a plic zkoumali prínosy smíchu u pacientu s chronickou obstrukcní plicní chorobou (COPD), coz je skupina progresivních stavu, které blokují dýchací cesty a zprísnují dech.

Studie zahrnovala 46 jedincu, z nichz vsechny vyplnovaly dotazníky, které hodnotily jejich smysl pro humor, úroven deprese a úzkosti, kvalitu zivota a nedávné nemoci. Priblizne polovina úcastníku dokoncila studie "indukce smíchu", kde byla pred a po zábavném nebo neutrálním videu vyhodnocena funkce plic, nálada a dyspnoe (dýchací potíze).

Závery autora byly sladké a kyselé:

"Smysl pro humor u pacientu s CHOPN je spojen s pozitivním psychologickým fungováním a zvýsenou kvalitou zivota, ale smíchy nahlas mohou zpusobit akutní zhorsení plicních funkcí sekundárneji nez zhorsená hyperinflace."

Cévní funkce

Negativní emocionální stavy, jako je deprese a úzkost, mohou zvýsit riziko kardiovaskulárních onemocnení. To bylo pevne stanoveno. Laik mohl snadno zjistit, ze pokud negativní pocity mohou prispet ke vzniku vaskulárních problému, pozitivní musí zlepsit vaskulární zdraví. Studie publikovaná v roce 2006 Americký zurnál kardiologie aby zjistili, zda tomu tak skutecne je.

Studie zahrnovala bud komiks nebo dokument na 17 úcastníku. Kazdý jednotlivec sledoval oba filmy v ruzných dnech, aby bylo mozné porovnat jejich výsledky.

Zjistili, ze jak srdecní frekvence, tak krevní tlak se významne zvýsily, zatímco úcastníci sledovali komedii, nikoli vsak dokument.

Tým také zkoumal kompatibilitu s karotidovými arteriemi, coz je merítko flexibility a schopnosti této tepny vydrzet zvysování tlaku. Vyssí úrovne souladu jsou znamením zdravejsích tepen.

Výsledky ukázaly, ze po sledování komedie se výrazne zvýsila kompatibilita s karotidovými arteriemi, pouze se po 24 hodinách vrátila na výchozí hodnoty.

Behem natácení dokumentace zustala konformita konstantní.

Ackoli studie byla provedena v malém merítku, výzkumníci dospeli k záveru, ze: "Tyto výsledky naznacují, ze veselý smích vyvolaný komickými filmy vyvolává príznivý úcinek na vaskulární funkci."

Kardiovaskulární zdraví

Výzkum provedený v Japonsku a publikován v Journal of Epidemiology udelal trochu jiný pohled na podobnou otázku.

Vysetrovatelé chteli pochopit, zda existuje nejaká souvislost mezi tím, jak casto se nekdo kazdodenne smeje a jejich riziko onemocnení srdce a mrtvice. Analyzovali údaje z 20 934 muzu a zen ve veku 65 let nebo starsích.

I po úprave rady faktoru, vcetne hyperlipidémie (vysoké hladiny tuku v krvi), vysokého krevního tlaku, deprese a indexu telesné hmotnosti (BMI), byly výsledky jasné.

Jedinci, kterí se "nikdy nebo témer nikdy nesmesili", meli o 21 procent vyssí riziko onemocnení srdce nez ti, kterí se denne smáli. Podobne, výskyt mozkové mrtvice u tech, kterí se málokdy smejí, byl o 60 procent vyssí nez normální lagri.

Smích jóga a deprese

Smích jóga se v posledních letech zvýsil v popularite. Strucne receno, zahrnuje dýchací cvicení a nutkání se smát. Tento nucený smích se brzy zmení na skutecný veselí, jak si skupina uvedomí, jak smesné se vsichni objevují.

Pilotní studie, publikovaná v roce 2012, vyhodnotila úcinky 10 smíchových jóga na sest úcastníku po dobu ctyr týdnu.

Zmerily variabilitu srdecní frekvence (HRV) - coz je povazováno za rizikový faktor pro urcité zdravotní stavy - krevní tlak a náladu pred a po kazdé relaci. Na zacátku studie a tesne po záverecném zasedání byla také hodnocena dlouhodobá úzkost a deprese skupiny.

Autori dospeli k záveru:

"Úcastníci meli po zásahu smíchu vylepsenou okamzitou náladu (aktivitu a vstrícnost) a zvýsené HRV. Zdá se, ze smích i kontrolní zásahy zlepsují dlouhodobou úzkost."

Starsí dospelí

Studie s názvem "Úcinky lécby smíchu na depresi, poznání a spánek mezi starsími obyvateli komunity" byla publikována v casopise Geriatrie a gerontologie v roce 2011.

Celkove se zúcastnilo 109 úcastníku. Priblizne polovina byla zarazena do terapie smíchu (ctyri sezení v prubehu jednoho mesíce) a ostatní byly pouzity jako kontrola. Pomocí dotazníku posoudili obecné dusevní zdraví, depresi, fyzické zdraví a kvalitu spánku pred a po pokusu.

Ackoli tyto úcinky nebyly podstatné, autori dospeli k záveru: "Lécba smíchu je povazována za uzitecnou, nákladove efektivní a snadno prístupnou intervenci, která má pozitivní úcinky na depresi, nespavost a kvalitu spánku u starsích osob."

Zda je smích s sebou nese ochranný silový poli, je treba jeste potvrdit, ale v lidské spolecnosti se nedá poprít jeho význam. Ackoli dukazy ve prospech smíchu jako lécivého prípravku jsou nedostatecné, nedochází k zádnému poskození pri samocinné lécbe, zatímco cekáme na to,

Cást zaludecního bypassu by mohla být zmena ve strevních mikrobech

Nová studie naznacuje, ze nekteré ztráty hmotnosti, které pacienti po zákroku zaludecního bypassu mohou být výsledkem zmen ve smesi mikrobu v jejich streve. Vedci tvrdí, ze manipulace s populacemi mikrobu muze nabídnout alternativní lécbu obezity, napríklad u pacientu, kterí nemohou mít zaludecní chirurgii.

(Health)

Zmeny politiky pro zdravejsí Ameriku

Nekteré klícové zmeny politiky, které je treba ucinit ve Spojených státech, aby se zabránilo nemocem a zlepsilo se zdraví milionu Americanu, byly práve popsány ve zpráve Nejnovejsí zprávy spolecnosti Healthier America Trust for America's Health (TFAH). Zpráva obsahuje radu návrhu, které se zamerují na prevenci chronických onemocnení, které v soucasnosti postihují více nez polovinu U.

(Health)