Co je amnézie a jak se s ní lécí?

Obsah

1. Co je amnézie?
2. Typy
3. Symptomy
4. Príciny
5. Diagnóza
6. Lécba

Amnézie je situace, kdy si clovek jiz nemuze pamatovat nebo vyvolávat informace ulozené v pameti. Je to velmi vzácné, i kdyz je populární téma pro filmy a knihy.

Být trochu zapomnetliví je úplne jiná nez mít amnézií. Amnézie znamená rozsáhlou ztrátu vzpomínek, která by nemela být zapomenuta.

Mohou zahrnovat významné milníky v zivote, památné události, klícové lidi v nasem zivote a dulezité skutecnosti, které nám byly receny nebo uceny.

Rychlá fakta o amnéziích

Zde jsou nekteré klícové body týkající se amnézie. Podrobnejsí informace a doplnující informace naleznete v hlavním clánku.

• Amnézie je neschopnost polozit nové vzpomínky, vyvolat staré vzpomínky nebo obojí.
• Jiné príznaky amnézie mohou zahrnovat zmatek a nekoordinované pohyby.
• Zneuzívání alkoholu muze vést k typu amnézie známé jako psychóza Wernicke-Korsakoff.
• Amnézie muze být zpusobena mnoha vecmi, vcetne traumatických zázitku a poranení mozku.
• Amnézie obvykle lécí bez lécby.

Co je amnézie?

Amnézie muze být zpusobena poranením hlavy.

Lidé s amnézií si také tezko pamatují minulost, pamatují si nové informace a predstavují si budoucnost. Je to proto, ze budeme vytváret budoucí scénáre na základe nasich vzpomínek na minulé zkusenosti.

Nase schopnost vzpomenout si události a zkusenosti zahrnuje radu komplexních mozkových procesu. Stále jeste nechápeme presne to, co se stane, kdyz neco zapamatujeme, nebo kdyz se snazíme nacíst data ulozená v nasem mozku.

Vetsina lidí s amnézií je obvykle zretelná a má pocit sebe. Mohou se vsak setkat s tezkými potízemi pri ucení se novým informacím, snazit se pripomenout si vzpomínky na minulé zkusenosti nebo obojí.

Typy

Existuje mnoho ruzných typu amnézie. Níze je seznam nejbeznejsích:

• Anterográdní amnézie: Osoba si nemuze vzpomenout na nové informace. Nedávné události a informace, které by mely být ulozeny do krátkodobé pameti, zmizely. To obvykle vyplývá z traumatu mozku, kdyz rána do hlavy zpusobuje poskození mozku, napríklad. Osoba si zapamatuje data a události, které se staly pred zranením.
• Retrogradní amnézie: V nekterých ohledech opak na anterográdní amnézií si clovek nemuze vzpomenout na události, ke kterým doslo pred jejich traumatem, ale pamatují si, co se stalo po ní. Zrídka se muze objevit jak retrográdní, tak anterográdní amnézie.
• Prechodná globální amnézie: Docasná ztráta veskeré pameti a v tezkých prípadech potíze s vytvárením nových vzpomínek. To je velmi vzácné a pravdepodobnejsí u starsích dospelých s onemocnením cév (cév).
• Traumatická amnézie: Úbytek pameti je dusledkem tvrdého úderu do hlavy, napríklad pri dopravní nehode. Osoba muze zaznamenat krátkou ztrátu vedomí nebo komatu. Amnézie je obvykle docasná, ale jak dlouho trvá, normálne závisí na tom, jak vázné je zranení. Amnézie muze být dulezitým ukazatelem otras mozku.
• Wernicke-Korsakoffova psychóza: Prodlouzené zneuzívání alkoholu muze vést k postupné ztráte pameti, která se casem zhorsuje. Osoba muze také mít neurologické problémy, jako je spatná koordinace a ztráta pocitu v prstích a prstech. To muze také být zpusobeno podvýzivou, konkrétne nedostatkem thiaminu (vitaminu B1).
• Hysterická (fuga nebo disociativní) amnézie: Zrídka clovek muze zapomenout nejen na svou minulost, ale i na svou identitu. Mohou se probudit a najednou nemají smysl toho, kdo jsou. Dokonce i kdyz se dívají do zrcadla, nepoznají svuj vlastní odraz. Ridicský prukaz, kreditní karty nebo prukaz totoznosti nebude mít smysl. Obvykle to vyvolává událost, kterou se clovek nemuze vyrovnat se správnou myslí. Schopnost pamatovat se zpravidla vrátí pomalu nebo náhle behem nekolika dnu, ale pamet sokující události se nikdy nevrátí úplne.
• Detská amnézie (detská amnézie): Osoba si nemuze vzpomenout na události z raného detství, mozná kvuli problému jazykového vývoje nebo nekterým pametovým oblastem mozku, které nebyly behem detství zcela zralé.
• Posthypnotická amnézie: Události behem hypnózy nelze vyvolat.
• Zdroj amnézie: Osoba si muze vzpomenout na urcité informace, nikoli vsak na to, kde nebo kde získaly tyto informace.
• Fenomén výpadku: Záchvat tezkého pití muze zanechat cloveka s pametovými mezery, kde si behem vzpomínek nemohou vzpomenout na kusy casu.
• Prosopamnézie: Osoba si nemuze pamatovat obliceje. Lidé ji mohou bud získat, nebo se s ním narodit.

Symptomy

Amnézie je vzácný stav.

Následující jsou casté príznaky amnézie:

• Schopnost naucit se nové informace je narusena v anterográdní amnézií.
• Schopnost pamatovat na minulé události a dríve známé informace je narusena v retrográdní amnézií
• Falesné vzpomínky mohou být bud úplne vymyslené, nebo se skládají z reálných vzpomínek, které se v case nezdarily, ve fenoménu známém jako konflikt.
• Nekoordinované pohyby a tresy naznacují neurologické problémy.
• Muze se objevit zmatenost nebo dezorientace.
• Mohou se vyskytnout problémy s krátkodobou pametí, cástecnou nebo úplnou ztrátou pameti
• Osoba nemusí být schopna rozpoznat tváre nebo místa.

Amnézie se lisí od demence. Demence zahrnuje ztrátu pameti, ale zahrnuje i dalsí dulezité kognitivní problémy, které mohou ovlivnit schopnost pacienta provádet kazdodenní cinnosti.

Príciny

Jakákoli onemocnení nebo zranení, které postihuje mozog, muze interferovat s pametí. Funkce pameti zabírá soucasne mnoho ruzných cástí mozku.

Poskození mozkových struktur, které tvorí limbický systém, jako je hipokamp a thalamus, muze vést k amnéziím - limbický systém rídí nase emoce a vzpomínky.

Lékarská amnézie

Amnézie zpusobená poranením nebo poskozením mozku.

Mozné príciny jsou:

• Mrtvice
• Encefalitida nebo zánet mozku v dusledku bakteriální nebo virové infekce nebo autoimunitní reakce
• Celiakie muze být spojena s amnézií, zmateností a zmenami osobnosti
• K odstranení kyslíku, které jsou dusledkem napríklad srdecního infarktu, respiracní tísne nebo otravy oxidem uhelnatým
• Nekteré léky, jako spící droga, Ambien
• Subarachnoidní krvácení nebo krvácení v oblasti mezi lebkou a mozkem
• Nádor mozku, který postihuje cást mozku, která je soucástí pameti
• Nekteré poruchy záchvatu
• Elektrokonvulzivní terapie (ECT)) nebo terapie elektrosokem, psychiatrická lécba, pri které jsou vyvolány záchvaty pro terapeutický úcinek, mohou vést k docasné ztráte pameti
• Poranení hlavy, které muze vést ke ztráte pameti, která je obvykle docasná

Psychická amnézie

Také známá jako disociativní amnézie, je zpusobena emocním sokem, jako je:

• násilný zlocin
• sexuálním nebo jiným zneuzitím
• vojenského boje
• prírodní katastrofou
• teroristický cin

Jakákoli nesnesitelná zivotní situace, která zpusobuje silný psychologický stres a vnitrní konflikt, muze vést k urcitému stupni amnézie. Psychologické stresory pravdepodobne narusují osobní, historické vzpomínky spíse nez zasahovat do vytvárení nových vzpomínek.

Diagnóza

Lékar bude muset vyloucit dalsí mozné príciny ztráty pameti, vcetne demence, Alzheimerovy choroby, deprese nebo nádoru na mozku.

Budou mít podrobnou anamnézu, coz muze být obtízné, pokud si pacient nepamatuje. Musejí být prítomni rodinní príslusníci nebo opatrovníci.

Lékar bude potrebovat pacientovo povolení k tomu, aby mluvil o svých lékarských podrobnostech s nekým jiným.

Otázky mohou obsahovat:

• Muze si pacient vzpomenout na nedávné události a události jeste vcas?
• Kdy se zacaly problémy s pametí?
• Jak se vyvinuli?
• Mohly by nekteré faktory zpusobit ztrátu pameti, jako je zranení hlavy, chirurgie nebo mrtvice?
• Existuje rodinná anamnéza jakýchkoli neurologických nebo psychiatrických stavu?
• Pouzívá osoba alkohol?
• Pouzívají nejaké léky?
• Prijali nelegální drogy, jako je kokain nebo heroin?
• Jsou príznaky podkopává jejich schopnost starat se o sebe?
• Mají v minulosti depresi nebo záchvaty?
• Meli nekdy rakovinu?

Fyzikální vysetrení muze zahrnovat kontrolu aspektu mozku a nervového systému, napríklad:

• reflexe
• smyslové funkce
• Zustatek

Lékar muze také zkontrolovat:

• rozsudek
• krátkodobá pamet
• dlouhodobá pamet

Vyhodnocení pameti pomuze urcit rozsah ztráty pameti. Pomuze vám to najít nejlepsí lécbu.

Chcete-li zjistit, zda existuje nejaké fyzické poskození nebo abnormality v mozku, lékar muze objednat vysetrení MRI nebo CAT nebo elektroencefalogram (EEG).

Krevní testy mohou odhalit prítomnost jakékoli infekce nebo nedostatku výzivy.

Lécba

Ve vetsine prípadu se amnézie rozkládá bez lécby. Pokud je vsak prítomna fyzická nebo dusevní porucha, muze být nutná lécba.

Psychoterapie muze pomoci nekterým pacientum. Hypnóza muze být úcinným zpusobem, jak vyvolat vzpomínky, které byly zapomenuty.

Podpora rodiny je zásadní. Fotografie, vune a hudba mohou pomoci.

Lécba casto zahrnuje techniky a strategie, které pomáhají kompenzovat problém s pametí.

To muze zahrnovat:

• Práce s pracovním terapeutem získávat nové informace, které nahradí ztracené pameti nebo vyuzívat stávající vzpomínky jako základ pro získání nových informací.
• Ucící strategie pro organizaci informací, usnadnují jejich ukládání.
• Pomocí digitálních pomucek, jako jsou smartphony, pomáháte pri kazdodenních úkolech a pripomínáte pacientum dulezité události, kdy uzívat léky atd. Seznam kontaktu s fotografiemi obliceje muze být uzitecný.

V soucasné dobe neexistují zádné léky na obnovu ztráty pameti v dusledku amnézie.

Podvýziva nebo syndrom Wernicke-Korsakoff muze zahrnovat ztrátu pameti v dusledku nedostatku thiaminu (vitaminu B1), takze cílené výzivy mohou pomoci.

Celozrnné obiloviny, lusteniny (fazole a cocka), orechy, chudé veprové maso a kvasnice jsou bohatými zdroji thiaminu.