Alzheimeruv protein "se muze hromadit v mozku mladých lidí"

Mozky starsích lidí s Alzheimerovou chorobou vykazují charakteristické abnormální shluky defektního proteinu zvaného amyloid. Nyní poprvé vedci zjistili, ze amyloid se muze zacít hromadit v mozku lidí mladsích 20 let. Záver je prekvapivý, protoze se predpokládalo, ze amyloid se zacal hromadit pozdeji v zivote.
Vedci tvrdí, ze je mozné, ze hromadení amyloidních klastru uvnitr mozkových bunek muze prispet k tvorbe amyloidních plaku mimo mozkové bunky - dalsí charakteristický znak Alzheimerovy choroby.

Vedci z Northwestern University, Evanston, IL, informují o svých zjisteních v casopise Mozek.

Vedoucí vysetrovatel Changiz Geula, výzkumný profesor na Northwestern University Feinberg School of Medicine kognitivní neurologie a Alzheimerova choroba Center, ríká:

"Zjistit, ze amyloid se zacíná hromadit tak brzy v zivote, je bezprecedentní, coz je velmi dulezité." Víme, ze amyloid, pokud je prítomen po dlouhou dobu, je pro vás spatný. "

Az 5 milionu Americanu zije s Alzheimerovou chorobou, nejcastejsí formou demence. Zatímco to muze nastat dríve, nejcasteji postihuje osoby starsí 60 let.

Prestoze nase chápání Alzheimerovy choroby se kazdým dnem zvetsuje, stále nevíme, co to zaprícinilo. Víme, ze lidé s Alzheimerovou chorobou mají abnormální mnozství vadných proteinu v mozkových bunkách a kolem nich.

Rychlá fakta o Alzheimerove nemoci

• Alzheimerova nemoc ovlivnuje cásti mozku, které ovládají myslení, pamet a jazyk
• Zmeny v mozku mohou zacít roky predtím, nez se objeví první príznaky
• Do roku 2050 se predpokládá, ze pocet Americanu zijících s Alzheimerovou chorobou se zvýsí na 14 milionu.

Dalsí informace o Alzheimerove nemoci

Tato studie se zabývá amyloidem nacházejícím se v mozkových bunkách. Amyloid je obecný termín pro fragmenty bílkovin, které se v tele vyskytují prirozene. Ve zdravém mozku jsou tyto fragmenty unáseny a zlikvidovány. Ale u Alzheimerovy choroby se hromadí a shlukují dohromady.

Ve své studii prof. Geula a kolegové zkoumali specifickou skupinu mozkových bunek známých jako bazální cholinergní neurony predního mozku. Tyto mozkové bunky jsou úzce zapojeny do pameti a pozornosti a jsou mezi prvními, kterí umírají pri normálním stárnutí a pri Alzheimerove nemoci.

Vysetrovali a srovnávali tyto mozkové bunky ve trech skupinách zemrelých: 13 osob ve veku 20-66 let, které byly kognitivne normální, kdyz zemrely, 16 osob ve veku 70-99 let, kterí nemeli demenci, kdyz zemreli, a 21 osob ve veku 60-95 let kterí meli Alzheimerovu chorobu, kdyz zemreli.

Tým zjistil, ze se amyloidní bílkovina zacala hromadit v techto zranitelných neuronech v mladém dospelém veku a pokracovala po celou dobu zivota.

Neurony v jiných cástech mozku nevykazovaly stejný rozsah akumulace amyloidu, poznamenávají.

Amyloidní klastry uvnitr mozkových bunek mohou prispívat k tvorbe amyloidních plaku mimo bunky

Vadné proteiny tvorily toxické klastry nazvané amyloidní oligomery. Vedci zjistili, ze klastru jsou malé u mladsích zdravých jedincu a jsou vetsí u starsích jedincu a osob s Alzheimerovou chorobou.

Profesor Geula ríká, ze jejich nález nabízí jeden duvod pro casnou smrt zranitelných neuronu:

"Celá celozivotní akumulace amyloidu v techto neuronech pravdepodobne prispívá k zranitelnosti techto bunek k patologii ve stárí a ztráte Alzheimerovy choroby."

Uz víme, ze vystavení mozkových bunek amyloidním klastrum zpusobuje, ze do bunek pronikne prílis mnoho vápníku, a tak zemrou. Proto výzkumníci naznacují, ze je pravdepodobné, ze tyto shluky se hromadí, poskozují a nakonec zabijí mozkové bunky.

Mohlo by také dojít k tomu, ze shluky nebo klastry se stanou tak velké, ze mechanismy odstranování v bunkách se s nimi nemohou vyrovnat, dodává profesor Geula.

Existuje také moznost, ze akumulace amyloidních klastru uvnitr mozkových bunek muze prispet k tvorbe amyloidových plaku mimo mozkové bunky - dalsí znak Alzheimerovy choroby, navrhuje tým.

Autori plánují podrobnejsí studium techto mechanismu, aby presne stanovili, jak amyloid poskozuje mozkové bunky.

Mezitím, Zdravotní novinky dnes nedávno se dozvedeli, jak tým výzkumníku z Velké Británie a Svédska objevil klícovou inhibicní molekulu, která muze prerusit dulezitou fázi vývoje Alzheimerovy nemoci. Molekula se drzí na amyloidních vláknech a zastavuje je v hromadení toxických klastru.