cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Jaké jsou stadia Alzheimerovy nemoci?

Obsah

  1. Jak rychle postupuje Alzheimerova choroba?
  2. Etapy
  3. Výhled
Alzheimerova nemoc je progresivní degenerativní porucha, která se casem zhorsuje. Zahrnuje postupnou ztrátu pameti, zmeny chování, myslení a jazykových dovedností.

Alzheimerova choroba je nejbeznejsí formou demence. Ovlivnuje to více nez 5 milionu lidí ve Spojených státech.

Ackoli kazdý clovek trpí Alzheimerovou chorobou jinak, zpusob, jakým onemocnení postupuje, lze seskupit do rady fází.

Je dulezité se ujistit, ze nekdo s demencí zije dobre se stavem a ze jsou splneny jeho potreby, spíse nez se zamerit na to, v jaké fázi by mohly být.

Jak rychle postupuje Alzheimerova choroba?

Zdá se, ze Alzheimerova choroba se pomalu vyvíjí ve srovnání s jinými typy demence, avsak míra progrese se lisí mezi jednotlivci.


Ve srovnání s jinými typy demence se Alzheimerova choroba muze vyvinout pomaleji. Pravidelné cvicení a aktivní pobyt mohou pomoci udrzet schopnosti delsí dobu.

Prumerná délka zivota u osoby s touto chorobou je 8-10 let po diagnóze, ale lidé mohou zít s Alzheimerovou chorobou po dobu 20 let nebo déle.

Nekolik faktoru muze ovlivnit prubeh onemocnení.

Tyto zahrnují:

  • Vek: Lidé s Alzheimerovými príznaky, kterí se vyvinou pred 65ti lety, mohou mít rychlejsí prubeh
  • Geny: Geny cloveka mohou ovlivnit míru progrese
  • Fyzické zdraví: Lidé se spatne rízeným srdecním onemocnením nebo diabetem, u nichz doslo k nekolika mozkovým mozkum nebo opakované infekce, se mohou zhorsit rychleji

Aktivita, zapojení do aktivit a pravidelné cvicení mohou jednotlivcum pomoci udrzet si své schopnosti po delsí dobu.

Mezi dalsí dulezité faktory patrí:

  • Udrzení zdravé výzivy
  • Dostat dostatek spánku
  • Uzívání vsech predepsaných léku správne
  • Ukoncení kourení
  • Nepíjejte prílis mnoho alkoholu
  • Prechod na pravidelné prohlídky

Pokud osoba s Alzheimerovou chorobou zaznamená náhlou zmenu v schopnostech nebo chování, muze mít jiný zdravotní problém nebo infekci. Je dulezité poradit se s lékarem co nejdríve.

Etapy

Podíváte-li se na Alzheimerovu chorobu ve fázích, muzete dát jasnejsí predstavu o zmenách, ke kterým by mohlo dojít.

Etapy jsou hrubým pruvodcem. Príznaky, které clovek má, a kdyz se objeví, se budou lisit. Existuje nekolik ruzných zpusobu mapování Alzheimerovy choroby. Nekterí lidé se týkají sedmi etap, zatímco jiní se vztahují jen na tri.

Tento clánek se vsak bude zabývat peti stadii Alzheimerovy choroby:

  1. Predklinická Alzheimerova choroba
  2. Mírná kognitivní porucha zpusobená Alzheimerovou chorobou
  3. Mírná demence zpusobená Alzheimerovou chorobou
  4. Mírná demence zpusobená Alzheimerovou chorobou
  5. Tezká demence zpusobená Alzheimerovou chorobou

Demencia zaznamenaná ve 3. az 5. stupni popisuje soubor symptomu, které ovlivnují pamet, myslení, resení problému nebo jazyk, a jsou natolik závazné, ze ovlivnují kazdodenní zivot.

Prumerná doba mezi nástupem príznaku Alzheimerovy choroby a dosazením diagnózy je priblizne 2,8 roku.

Fáze 1: Predklinická Alzheimerova choroba

Funkcní zmeny spojené s Alzheimerovou chorobou se predpokládají, ze zacnou léta, nebo dokonce desetiletí, pred diagnózou.

Tato dlouhá fáze je známá jako predklinická fáze Alzheimerovy nemoci. Behem této fáze nebudou zaznamenány zádné klinické príznaky.

Ackoli v predklinickém stádiu nejsou zádné patrné príznaky, zobrazovací technologie mohou pozorovat usazeniny bílkovin zvaných amyloid beta.

U lidí s Alzheimerovou chorobou se tento protein shlukuje a tvorí plaky. Tyto shluky proteinu mohou blokovat signalizaci bunek k bunkám a aktivovat bunky imunitního systému, které spoustejí zánet a znicí postizené bunky.

Existují dalsí biologické markery nebo biomarkery, které vykazují zvýsené riziko onemocnení, stejne jako genetické testy, které mohou zjistit, zda má clovek zvýsené riziko.

Pouzití zobrazovací technologie pro vyhledání shluku beta amyloidu, detekce biomarkeru a genetického testování by mohlo být v budoucnu dulezité, protoze se vyvíjejí nová Alzheimerova lécba.

Vedci zkoumají tuto predklinickou fázi, aby zjistili, které faktory mohou predpovídat riziko progrese z normálního poznávání do stadia 2 progrese Alzheimerovy choroby, coz zahrnuje mírné kognitivní poskození.

Vedci také doufají, ze jejich studie pomohou lidem s Alzheimerovou chorobou lécit mnohem dríve.

Lécba modifikující onemocnení muze být nejúcinnejsí v pocátecních stadiích Alzheimerovy nemoci a muze zpomalit prubeh onemocnení.

Stupen 2: Mírné kognitivní poskození zpusobené Alzheimerovou chorobou

Mírná kognitivní porucha nastává mezi kognitivním poklesem, který se ocekává jako normální cást stárnutí, a nejzávaznejsím poklesem demencí.


Mírná kognitivní porucha muze zahrnovat zapomenutí jmenování, ztrátu povedomí o krocích k dokoncení úkolu a spatný úsudek v rozhodování.

Osoba s mírnou kognitivní poruchou muze zaznamenat jemné zmeny v jejich myslení a schopnost pamatovat na veci. Mohou vykazovat výpadky pameti, pokud jde o nedávné konverzace, které se vyskytly, nedávné události nebo schuzky, ke kterým byli.

Zmeny pameti a myslení v této fázi vsak nejsou natolik závazné, ze zpusobují problémy s kazdodenním zivotem nebo obvyklými cinnostmi.

Jak lidé stárnou, je normální, ze zapomnetlivost mírne vzrustá, nebo aby jednotlivci déle meli myslet na slovo nebo si pamatovali jméno. Pokud je problém váznejsí, muze to být známka mírné kognitivní poruchy.

Symptomy mírné kognitivní poruchy zahrnují:

  • Zapomínáme na veci casteji
  • Zapomenutí schuzek, konverzací nebo nedávných událostí
  • Neschopnost prijímat rozhodnutí nebo pocit, ze je pritom ohromen
  • Stále více nedokáze posoudit cas nebo sled kroku k dokoncení úkolu
  • Být více impulsivnejsí nebo vykazující stále slabsí úsudek
  • Prátelé a rodina si vsimli výse uvedených zmen

Lidé s mírnou kognitivní poruchou mohou také zaznamenat depresi, podrázdenost, agresi, apatii a úzkost.

Ne vsichni s mírnou kognitivní poruchou vyvinou demenci. Výzkum naznacuje, ze zhruba 10-15 procent starsích dospelých s mírným kognitivním postizením bude kazdým rokem vyvíjet demenci.

V soucasné dobe neexistují zádné specificky schválené léky nebo lécebné postupy, které by mohly lécit mírné kognitivní poruchy.

Nicméne probíhají studie zamerené na identifikaci lécby, která muze pomoci zlepsit symptomy nebo zabránit nebo oddálit jejich postup k demenci.

Stupen 3: Mírná demence zpusobená Alzheimerovou chorobou

Mírná fáze demence je typickým bodem, kdy lékari diagnostikují Alzheimerovu chorobu.

Vedle prátel a rodiny, kterí si vsimnou, ze osoba má problémy s jejich pametí a myslením, mohou tyto problémy také zacít ovlivnovat kazdodenní zivot.

Príznaky mírné demence zpusobené Alzheimerovou chorobou zahrnují:

  • Obtíznost zapamatování nove naucených informací
  • Opakuje se stejná otázka
  • Problémy pri resení problému a dokoncení úkolu
  • Snízená motivace k dokoncení úkolu
  • Zkusenosti s úsudkem
  • Stazení nebo neobvyklé podrázdení nebo vztek
  • S obtízemi najít správná slova k popisu objektu nebo nápadu
  • Získání ztracených nebo chybných polozek

Stupen 4: Mírná demence zpusobená Alzheimerovou chorobou

Behem stadia mírné demence zpusobené Alzheimerovou chorobou se clovek stává stále více zmatenejsí a zapomínat. Mohou potrebovat pomoc pri kazdodenních úkolech a pomoc pri péci o sebe.

Symptomy mírné demence zpusobené Alzheimerovou chorobou zahrnují:

  • Ztratí stopu místa a zapomíná na cestu, a to iv známých místech
  • Putování v hledání prostredí, které se cítí více známé
  • Nepodarí-li si vzpomenout na den v týdnu nebo na sezónu
  • Mlcení rodinní príslusníci a blízcí prátelé nebo mylní cizinci pro rodinu
  • Zapomínáme na osobní údaje, jako je adresa, telefonní císlo, na jaké skoly chodí
  • Opakujte oblíbené vzpomínky nebo vytvárejte príbehy, které vyplní mezery, které mají v pameti
  • Potrebuje pomoc pri rozhodování o tom, co nosit za pocasí nebo sezónu
  • Potrebuje pomoc pri koupání a osetrování
  • Obcas ztrácí kontrolu nad mocovým mechýrem nebo strevem
  • Být neprimerene podezrelý vuci prátelum a rodine
  • Videt nebo slyset veci, které tam nejsou
  • Být neklidný nebo rozrusený
  • Zobrazení agresivních nebo fyzických výbuchu

Stupen 5: Závazná demence zpusobená Alzheimerovou chorobou


Ve fázi 5 muze osoba potrebovat komplexní péci a pomoc pri kazdodenních cinnostech.

Behem této fáze se mentální fungování cloveka i nadále snizuje. Pohyb a fyzické schopnosti se mohou výrazne zhorsit.

Symptomy závazné demence zpusobené Alzheimerovou chorobou zahrnují:

  • Neschopnost mluvit a komunikovat souvisle
  • Potrebujete kompletní pomoc s osobní pécí, stravováním, oblékáním a pouzíváním koupelny
  • Neschopnost chodit bez pomoci, neschopná sedet nebo drzet hlavu
  • Pevné svaly a abnormální reflexe
  • Ztráta schopnosti polykat, neschopnost kontrolovat pohyby mocového mechýre a strev

Osoba s tezkou Alzheimerovou chorobou má vysokou sanci umírat na pneumonii. Pneumonie je castou prícinou úmrtí u lidí s Alzheimerovou chorobou, protoze kdyz clovek ztratí schopnost polykat, potraviny a nápoje mohou vstoupit do plíce a zpusobit infekci.

Dalsími beznými prícinami úmrtí u lidí s Alzheimerovou chorobou mohou být dehydratace, podvýziva a dalsí infekce.

Výhled

Alzheimerova choroba je v soucasné dobe sestou hlavní prícinou úmrtí v USA. Kolem 1 z kazdé 3 seniory umírá z Alzheimerovy choroby nebo jiného typu demence. Zabíjí více lidí nez rakovina prsu a rakovina prostaty kombinované.

Prumerná délka zivota osob s Alzheimerovou chorobou se lisí podle mnoha faktoru. Pokud se objeví príznaky osoby, kdyz jsou v 60. a 70. letech, pravdepodobne budou zít po dobu 7-10 let. Nicméne, pokud príznaky osoby zacnou v 90. letech, pravdepodobne budou zít priblizne dalsích 3 roky.

Mezi 10 nejcastejsími prícinami úmrtí v USA je Alzheimerova choroba jediným onemocnením, které nelze zpomalit, vylécit nebo zabránit.

Vzhledem k tomu, ze prícina Alzheimerovy choroby není známa, neexistuje známý zpusob prevence této nemoci. Výzkum probíhá. Léky k lécbe onemocnení mohou na chvíli pomoci s pametovými príznaky a dalsími takovými kognitivními zmenami.

Cinnosti, které mohou prispet ke snízení rizika demencí - nebo prípadne zpozdit její nástup - zahrnují odvykání kourení, snízení alkoholu, konzumaci zdravé stravy, udrzení zdravé hmotnosti a fyzické udrzování a psychickou aktivitu.

Jak imunní systém poznává prítele z neprítele v crevném bakteriím?

Jak imunní systém poznává prítele z neprítele v crevném bakteriím?

K udrzení zdraví musí lidský imunitní systém rozlisovat mezi prítelem nebo tkánemi lidského tela a neprítelem nebo invazními patogeny, které zpusobují onemocnení. Tato výzva je obzvláste zrejmá v lidském streve, kde nejsou jen bunky hostitele, ale i biliony bakterií, které spolu existují a pracují s nimi, musí být povazovány za prátelské.

(Health)

Prípravek Venetoclax poskytuje vysokou odpoved u pacientu s CLL

Prípravek Venetoclax poskytuje vysokou odpoved u pacientu s CLL

U pacientu s ultra-vysokou rizikovou chronickou lymfocytovou leukémií s delettem genu 17p, experimentální látka venetoklax dosáhla vysokých odpovedí, uvedla jednoramennou fázi 2 studie. Studie - predstavená jako pozdní abstrakt na výrocním zasedání Americké hematologické spolecnosti - která se konala v období od 5. do 8. prosince 2015 v Orlandu, FL - ukázala prijatelnou toxicitu.

(Health)