cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Mezinárodní konference Alzheimerova asociace 2015: hlavní body

Tento týden se uskutecnilo nejvetsí fórum o demenci na svete - kazdorocní Mezinárodní konference Alzheimerova sdruzení v roce 2015 ve Washingtonu. Konference poskytuje prílezitost pro vedecké pracovníky v oblasti demence po celém svete, aby se shromázdili a sdíleli výsledky studie s cílem priblízit se k prevenci a lécbe Alzheimerovy a jiné demence. A letosní konference uvádí nekteré z nejslibnejsích výsledku dosud.
Odhaduje se, ze do roku 2050 bude priblizne 13,8 milionu starsích dospelých v USA zít s Alzheimerovou chorobou.

Celosvetove zije asi 36 milionu lidí s Alzheimerovou chorobou - coz je stav, který predstavuje asi 60-80% prípadu demence. Pouze ve Spojených státech zije asi 5,3 milionu lidí - z toho 5,1 milionu je ve veku 65 let a starsích.

V prístích 10 letech se predpokládá, ze pocet senioru s tímto stavem se zvýsí na 7,1 milionu. Do roku 2050 zije priblizne 13,8 milionu starsích dospelých osob s Alzheimerovou chorobou.

V letosním roce se odhaduje, ze priblizne 700 000 lidí ve veku 65 let a starsích ve Spojených státech zemre z Alzheimerovy choroby, címz se stane 6. prícinou smrti v zemi - jedinou prícinou smrti v top 10, pro kterou není mozné zabránit, zpomalit nebo vylécit.

V srpnu lonského roku se objevila funkce Spotlight od Zdravotní novinky dnes zkoumali, jak blízcí vedci hledají lék proti Alzheimerove chorobe.

Tato funkce zduraznila radu prekázek prevence a lécby Alzheimerovy choroby. Významným z nich byl nedostatek technik pro diagnostiku Alzheimerovy choroby v raných stádiích a mnozí vedci se domnívají, ze vcasná intervence je klícem k potírání této nemoci.

Rekla Helen Snyderová, PhD, reditelka lékarské a vedecké cinnosti Alzheimerovy choroby MNT:

"Dukazy naznacují, ze proces Alzheimerovy choroby zacíná déle nez deset let predtím, nez se objeví klinické príznaky, coz naznacuje, ze mozná budeme muset dríve zasáhnout, abychom meli významný dopad na prubeh onemocnení, zejména pri pouzití terapií urcených k prevenci vzniku abnormálních proteinu struktury - plaky a splety - které jsou hojné v mozku lidí s Alzheimerovou chorobou. "

Získání lepsího pochopení rizikových faktoru pro Alzheimerovu chorobu je také dulezité pro prevenci této nemoci; pokud si uvedomujeme, co zpusobuje stav, je mozné udelat více, aby se snízilo riziko jeho vývoje.

Tyto body byly zamereny na radu studií, které byly predstaveny na letosní konferenci mezinárodní asociace Alzheimerova sdruzení (AAIC). A vcera byly výsledky jedné studie oznaceny mnozí jako "potenciální prulom" v Alzheimerove výzkumu - objev drogy, která by mohla zpomalit pokles Alzheimerovy choroby, pokud by byla podána v raných stádiích onemocnení.

V tomto bode pozornosti se podíváme na nekteré ze studií prezentovaných v AAIC, které rozsirují nase poznatky o demenci a Alzheimerove chorobe a prinásejí vedcum blíz k nalezení zpusobu, jak zastavit stav ve svých stopách.

Riziko Alzheimerovy choroby

Vek je nejznámejsí rizikový faktor pro Alzheimerovu chorobu; drtivá vetsina jedincu s onemocnením má vek 65 let a starsí.

Podle Alzheimerovy asociace se riziko Alzheimerovy choroby zdvojnásobuje kazdých pet let po dosazení veku 65 let, zatímco po dosazení veku 85 let se riziko zvysuje témer na 50%.

Rodinná anamnéza Alzheimerovy choroby a prítomnost urcitých genu - napríklad apolipoprotein E-e4 (APOE-e4) - jsou také povazovány za rizikové faktory choroby, ale stále casteji vedci odhalují dalsí prvky, které mohou prispet k vetsí pravdepodobnosti vzniku Alzheimerova choroba.

Sedavé chování a nedostatek pohybu

V laboratori AAIC Tina Hoang ze severního kalifornského institutu pro výzkum a vzdelávání (NCIRE) v San Francisku a kolegové predlozili studii naznacující nedostatek fyzické aktivity a vysokého sledování televize ve veku od 18 do 30 let, coz muze vést k chudsí kognitivní funkci pozdeji v zivote, coz potenciálne zvysuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby a dalsích demencí.

Studie zahrnující více nez 3 200 dospelých ve veku 18 - 30 let, která byla sledována po dobu 25 let, ukázala, ze osoby, které sledovaly alespon 4 hodiny TV denne nebo které mely nízkou hladinu fyzické aktivity - definované jako aktivita nizsí nez 300 kcal na 50- minutová sezení, trikrát týdne - mela v kognitivních testech, které byly provedeny v polovine zivota, chudsí pamet, výkonnou funkci a rychlost zpracování.

Na základe techto zjistení Hoang a kolegové verí, ze fyzická aktivita v raném a stredním veku muze být dulezitým faktorem pro zdravé poznávací stárnutí.

"Sedavé chování, jako napríklad sledování televize, by mohlo být zvláste dulezité pro budoucí generace dospelých kvuli rostoucímu vyuzívání technologií zalozených na obrazovkách," ríká Hoang. "Protoze výzkumy ukazují, ze Alzheimerova a dalsí demenci se vyvíjejí po nekolik desetiletí, muze zvysovat fyzickou aktivitu a snizovat sedavé chování zacínající v rané dospelosti, muze mít významný dopad na verejné zdraví."

Diabetes 1. typu

Predchozí výzkum naznacil, ze osoby s diabetem typu 2 mohou být vystaveny vetsímu riziku vzniku Alzheimerovy choroby a dalsích demencí. Ale podle Rachel Whitmer, PhD, divize výzkumu Kaiser Permanente v Oaklandu, CA, a kolegové, nebylo jasné, jak diabetes 1. typu ovlivnuje riziko Alzheimerovy choroby.

V AAIC Whitmer a kolegové predstavili první studii o demenci u starsích dospelých s diabetem 1. typu.


Ve srovnání s úcastníky, kterí nemeli diabetes 1. typu, bylo zjisteno, ze dospelí s tímto stavem dosahují o 83% vyssí riziko demence.

Aby dospeli k záverum, tým analyzoval zdravotní historii 490 344 osob ve veku 60 let a starsích, kterí nemeli demenci v minulosti.Z techto úcastníku melo 334 diabetes 1. typu.

Výskyt demence mezi starsími dospelými pacienty s diabetem typu 1 byl hodnocen behem 12 let sledování a byl srovnáván s výskytem demencí u pacientu s diabetem typu 2 a diabetiku bez cukrovky.

Ve srovnání s úcastníky, kterí nemeli diabetes 1. typu, bylo zjisteno, ze dospelí s tímto stavem dosahují o 83% vyssí riziko demence. Po úprave pro mrtvici, hypertenzi a onemocnení periferních arterií se zvýsené riziko pohybovalo na 61%.

Kdyz byli úcastníci s diabetem typu 2 vylouceni - kterí opoustejí pouze úcastníky bez jakékoli formy diabetu - tým zjistil, ze riziko demence u osob s diabetem 1. typu se po úprave pro mrtvici, hypertenzi a onemocnení periferních arterií zvýsilo na 93% - 73%.

Whitmer poznamenává, ze rízení cukrovky typu 1 je slozité, vyzaduje "bdelost a neustálou péci o sebe". Jako taková ríká, ze kognitivní postizení predstavuje pro tuto ohrozenou populaci významnou hrozbu.

"Je zapotrebí více výzkumu k identifikaci rizikových a ochranných faktoru pro Alzheimerovu a dalsí demence v této skupine, která nove vstupuje do stárnoucí populace," dodává.

Kognitivní schopnosti v detství a slozitost práce v dospelosti

V dubnu, Zdravotní novinky dnes uvedeno ve studii publikované v Neurologie ze spojuje nárocnejsí úlohy s delsím prezíváním pred frontotemporální demencí - formou demence, která na rozdíl od Alzheimerovy nemení pamet.

Takové studie vyvolaly otázky, zda schopnost kognitivní schopnosti jednotlivce - jak v detství, tak v dospelosti - muze ovlivnit riziko vzniku demencí. Toto bylo zamerení nové studie predlozené na konferenci AAIC.

V jedné studii Serhiy Dekhtyar, PhD, Karolinska Institutet ve Svédsku a kolegové shromázdili údaje o detské kognitivní schopnosti - jak bylo urceno ve skolních trídách ve veku 10 let - ze 7 574 dospelých ve veku 65 let a starsích, kterí byli soucástí svédské Uppsala Studie narození kohorty.

Výskyt demencí mezi úcastníky byl hodnocen prostrednictvím 20 let sledování a byly shromázdeny také údaje o jejich dosazeném vzdelání a profesní slozitosti. Behem sledování doslo k 950 prípadum demence.

Výsledky analýzy ukázaly, ze úcastníci, kterí se dostali do nejnizsích 20% skolních tríd v detském veku, meli o 21% vyssí riziko demencí ve srovnání s temi, kterí meli vyssí vzdelání, a to bez ohledu na jejich profesní slozitost v dospelosti.

Nicméne vyssí skolní trídy detí spolu s vetsí slozitostí pracovních míst - jak bylo zjisteno vysokou slozitostí s údaji a pocty - bylo zjisteno u 39% snízení rizika demence, zatímco u osob s vyssí slozitostí práce bylo zjisteno o 23% nizsí riziko.

Tato zjistení, tvrdí tým, naznacují, ze kognitivní výkon v detství a rané dospelosti je dulezitý pro "kognitivní rezervu" - schopnost mozku rychle se zotavit z jakékoliv utrpené skody, zachovat si pamet a premýslet pozdeji v zivote.

"Nase zjistení zduraznují dulezitost kognitivního výkonu v raném zivote pro riziko vzniku demence v pozdním zivote," ríká Dekhtyar. "Zdá se, ze základní kognitivní schopnost - dokonce ve veku 10 let - muze poskytnout základy pro úspesné kognitivní stárnutí mnohem pozdeji v zivote. Vytvorení kognitivní rezervy je proces, který zrejme zacíná brzy v zivote."

Osamelost a deprese

Samota ve starsím veku je dobre známým rizikovým faktorem deprese, ale muze být také rizikovým faktorem Alzheimerovy choroby? Dr. Nancy J. Donovan z Brigham a Women's Hospital a Harvard Medical School v Bostonu, MA a kolegové to navrhnou.

Tým predstavil studii v AAIC, ve kterém hodnotili údaje od více nez 8 300 dospelých ve veku 65 let a starsích, kterí byli soucástí studie USA o zdraví a odchodu do duchodu od let 1998-2010.

Kazdé dva roky výzkumníci shromázdili údaje o osamelosti, depresi, zdravotním stavu, kognitivní funkci a pameti a sociální síti úcastníku. Na pocátku studie hlásilo 17% úcastníku osamelost s priblizne polovinou hlásení deprese.

Behem dvanáctiletého sledovacího období zjistil, ze nejsilnejsí subjekty zaznamenaly kognitivní pokles zhruba o 20% rychleji nez úcastníci, kterí nezaznamenali osamelost. Navíc úcastníci, kterí hlásili depresi na pocátku studie, také zaznamenali rychlejsí kognitivní pokles.

Dr. Donovan komentoval zjistení:

"Zjistili jsme, ze osamelí lidé kognitivne klesají rychleji nez lidé, kterí hlásí více spokojených sociálních sítí a spoju. Ackoliv osamelost a deprese se zdá být úzce spojená, osamelost muze mít sama o sobe vliv na kognitivní úpadek. vyvinout lécebné postupy ke zlepsení kognitivního zdraví a kvality zivota pro starsí dospelé. "

Predvídání rizika demencí a vcasné diagnostiky

Vedci s demencí verí, ze vcasná detekce Alzheimerovy choroby a dalsích demencí je klícem k úspesné lécbe príznaku. V soucasné dobe vsak neexistuje jediný test, který by diagnostikoval stav.

Lékari se v soucasné dobe spoléhají na lékarské vysetrení, vcetne testování dusevního stavu a fyzických a neurologických vysetrení, aby diagnostikovali demence.

Nicméne nový výzkum prezentovaný v AAIC nabídl nový pohled na potenciální zpusoby, jak predpovedet riziko vzniku demencí, címz se priblízíme k casným diagnostickým technikám.

Testování slin

Malá studie, kterou vedla Shraddha Sapkota, PhD, absolventka neuroscience Alberty University v Kanade, naznacuje, ze individuální riziko Alzheimerovy choroby muze být zjisteno pomocí jednoduchého testu na slinách.


Vedci tvrdí, ze je mozné, ze by mohlo dojít k poklesu kognitivních funkcí pomocí testu na slinách.

Sapkota a kolegové pouzili kapalinovou chromatografii-hmotnostní spektrometrii (LCMS) k posouzení vzorku slin 35 úcastníku s normální kognitivní funkcí, 22 úcastníku s Alzheimerovou chorobou a 25 úcastníku s mírnou kognitivní poruchou (MCI) - rizikovým faktorem pro Alzheimerovou chorobu.

Ve srovnání s úcastníky s normálními kognitivními funkcemi meli pacienti s MCI a Alzheimerovou chorobou prítomné ve slinách, ze výzkumníci se spojili s chudsími kognitivními funkcemi.

Sapkota ríká, ze jejich výsledky jsou príslibem levného, ??neinvazivního testu na prítomnost slin pro identifikaci rizika Alzheimerovy choroby.

"Sál je snadno dosazitelný, bezpecný a cenove dostupný a má slibný potenciál pro predvídání a sledování kognitivního úpadku, ale jsme v prvních fázích této práce a je zapotrebí mnohem více výzkumu," ríká Sapkota.

Cerebrospinální tekutina

Dr. Maartje Kester z University Medical University v Amsterodamu a kolegové predlozili studii, která naznacuje, ze protein nacházející se v mozkomísním moku (CSF) muze být úcinný pri predpovedi poklesu Alzheimerovy choroby u lidí s MCI.

Behem dvouletého období melo 162 úcastníku s normálními kognitivní funkce, MCI nebo Alzheimerovou chorobou dva vzorky CSF.

Na pocátku studie výzkumníci zjistili, ze vzorky CSF od úcastníku s Alzheimerovou chorobou mely vyssí hladiny proteinu nazývané neurogranin, který je exprimován v mozku, nez úcastníci s MCI nebo normální kognitivní funkce.

Navíc bylo zjisteno, ze základní hladiny neurograninu jsou u subjektu s MCI vyssí, nez u Alzheimerovy choroby. Tým ríká, ze to znamená, ze neurogranin muze být predpokladem kognitivního poklesu u lidí s MCI.

"Zjistili jsme, ze neurogranin je potenciálne uzitecným markerem pro diagnózu, prognózu a sledování Alzheimerovy choroby," ríká doktor Kester.

Prevence a lécba demencí

Dlouhodobým cílem pro vsechny výzkumníky v oblasti demence je nalézt zpusoby, jak predcházet, zpomalit a lécit stav, ale ukázalo se, ze je to velmi nárocné.

Jednou z obtízí, s nimiz se potýkala pri odhalování takových strategií, byla neschopnost urcit presne to, co zpusobuje demenci.

Pokud jde o Alzheimerovu chorobu, predpokládá se, ze dve abnormální struktury mozku jsou klícovými hráci ve vývoji stavu - plaky a spleti. Plaky jsou kusy bílkoviny nazývané beta-amyloid, které se hromadí v mezerách mezi nervovými bunkami, a spleti jsou zkroucené vlákna bílkoviny nazývané tau, které se budují uvnitr mozkových bunek.

Zatímco specifická role plaku a spleti v rozvoji Alzheimerovy choroby je nejasná, vedci verí, ze blokují komunikaci mezi nervovými bunkami, zabíjejí je a vedou ke ztráte mozkové tkáne.

Predcasné výsledky naznacují, ze solanezumab muze zpomalit progresi Alzheimerovy choroby

V pravdepodobne nejvíce ocekávané studii predstavené v AAIC výzkumníci naznacují, ze droga s názvem solanezumab, pokud je podána dostatecne brzy, muze zpomalit Alzheimerovu chorobu tím, ze zastaví tvorbu plaku v mozku.

V klinické studii týkající se solanezumabu - geneticky upravené protilátky vyvinuté spolecností Eli Lilly a spolecností - Hong Liu-Seifert, PhD, výzkumný poradce týmu Alzheimerovy choroby Globální rozvojové spolecnosti Eli Lilly a kolegové prijali prístup "zpozdeného startu".

Jednalo se o osoby s mírnou Alzheimerovou nemocí, které byly randomizovány do jedné ze dvou skupin. Jedna skupina byla lécena solanezumabem po dobu 18 mesícu, zatímco druhá skupina dostávala placebo. Skupina placebo pak zacala uzívat solanezumab po 18 mesících. Obe skupiny byly následne sledovány po dobu dalsích 2 let.

"Tato nová analytická metoda nám umoznila zhodnotit, zda má solanezumab úcinek, který je v souladu se zpomalením progrese onemocnení tím, ze zmení základní progresi onemocnení, která dosud nebyla studována," ríká Liu-Seifert.

Výsledky studie ukázaly, ze oba skupiny pacientu uzívaly lécivo, pricemz oba vykazovaly snízení rychlosti kognitivního poklesu. Skupina, která pozdeji zacala uzívat drogu - umoznovala více casu na progresi onemocnení - nebyla schopna "dohnat" snízením kognitivního poklesu ve skupine, která zacala uzívat solanezumab dríve.

Tým ríká, ze jejich výsledky naznacují, ze solanezumab zpomaluje prubeh onemocnení, jinak skupina, která zacala uzívat lék pozdeji, by dokázala dohonit skupinu s raným pocátkem. Zjistení také naznacují, ze solanezumab muze být nejvýhodnejsí, jestlize se uzívá v pocátecních stadiích Alzheimerovy choroby.

Maria Carillo, PhD, vedoucí vedecká pracovnice Alzheimerovy asociace, uvádí, ze výsledky studie zduraznují dulezitost detekce Alzheimerovy choroby brzy. "Pokud se ukáze, ze je to pravda, je to nejsilnejsí argument pro dosavadní diagnózu Alzheimerovy choroby, protoze získání drogy drív dává významný rozdíl ve výsledku," dodává.

Rekl Dr. Eric Karran, reditel výzkumu Alzheimerovy choroby v Alzheimerove výzkumu UK BBC novinky ze pokud se tyto výsledky replikují, muzeme být na pokraji "skutecného prulomu v Alzheimerove výzkumu".

Jak výsledky stojí, mnozí vedci se domnívají, ze by meli být osloveni "opatrným optimismem".

Prohlásila Claire Waltonová, manazerka výzkumu Alzheimerovy spolecnosti BBC novinky:

"Údaje naznacují, ze protilátky mají úcinek, jsou slibné a je to lepsí nez zádný úcinek, ale to je nepresvedcivé.

Po desetiletí zádné lécby a mnoha selháním léku je vzrusující dostat slibné zprávy, ale v zádném prípade nám to ani nerekne a musíme pockat na studium tretí fáze a to je za 18 mesícu. "

Financování zustává prekázkou výzkumu prevence a lécby

Nelze pochybovat o tom, ze studie predstavené na letosním rocníku AAIC demonstrují, jak daleko výzkumná komunita v oblasti demencí prichází v pokrocilejsím vedení o stavu, címz nás priblízí k objevení preventivních a lécebných strategií.

Existuje vsak rada faktoru, které brání probíhajícímu výzkumu v této oblasti.

Financování je dulezitým faktorem. V lonském roce získala Alzheimerova choroba financní prostredky od Národních ústavu zdraví (NIH) ve výsi 562 milionu dolaru. Zatímco se jednalo o navýsení z 504 milionu dolaru pridelených na danou oblast v roce 2013, je stále mnohem mensí, nez je financování, které obdrzí dalsí podmínky.

Napríklad rakovina získala lonský rok témer 5,4 miliardy dolaru z financování NIH, zatímco rakovina prsu obdrzela více financních prostredku nez Alzheimerova choroba - na 682 milionu dolaru.

"Demence je nejvetsí výzvou nasí generace v oblasti zdravotní a sociální péce, ale výzkum stavu byl znacne nedostatecne financován," rekl James Pickett, vedoucí výzkumu spolecnosti Alzheimerova choroba MNT. "Tento nedostatek financních prostredku brzdí pokrok a také omezuje pocet vedcu a lékaru pracujících v oblasti demence."

"Dalsí nemoci prokázaly, ze udrzitelné investice do výzkumu mohou zlepsit zivoty, snízit míru úmrtí a nakonec produkovat efektivní lécbu a prevenci," dodává Heather Snyder ze sdruzení Alzheimerova choroba. "Máme nástroje a talent, abychom dosáhli prulomu v Alzheimerove chorobe, ale potrebujeme zdroje, abychom to ucinili skutecností."

Navzdory nedostatku financních prostredku vedci po celém svete nadále delají velké pokroky v oblasti výzkumu demence, jak dokládají studie predstavené v tomto týdnu v AAIC. Vzhledem k optimismu vydanému letosní konferencí se v prístím roce ocekávají jeste lepsí výsledky.

Co je krupice a jak je lécen?

Co je krupice a jak je lécen?

Obsah Co je to? Príznaky Príciny diagnózy Lécba Výhled Croup je zánet hrtanu a prudusnice, vetsinou u malých detí. Kolektivní kasel, ruzné stupne obstrukce dýchacích cest a chrapot jsou definice. Rada infekcních onemocnení muze vést k poruse.

(Health)

Prulom: Genetická editace opravuje mutaci v lidských embryích

Prulom: Genetická editace opravuje mutaci v lidských embryích

Ve svete nejprve vedci pouzívají úpravu genu k úspesné náprave nemoci vyvolávající mutace v lidských embryích, coz je úspech, který predstavuje významný krok vpred pro prevenci zdedených onemocnení. Vedci pouzili CRISPR-Cas9 k oprave mutace v lidských embryích. Ve studii, která byla nedávno zverejnena v casopise Nature, mezinárodní tým výzkumníku odhalil, jak pouzívají CRISPR-Cas9 genové editaci na nove oplodnených vajíckach k oprave mutovaného genu MYBPC3, o kterém je známo, ze zpusobuje hypertrofickou kardiomyopatii (HCM).

(Health)