Alzheimerova mozka znicená prílis mnoha krvinkami

Výzkumníci z University of British Columbia mozná zjistili, ze hojnost krevních cév muze vysvetlit, jak Alzheimerova choroba nicí mozku.
Prestoze predchozí výzkum Alzheimerovy choroby se soustredil predevsím na smrt bunek ve stenách krevních cév nebo v mozkové tkáni, nová studie vedená profesorem Wilfredem Jefferiesem v laboratorích UBC Michael Smith Laboratories ukázala, ze neurodegenerativní onemocnení muze být zpusobeno sírením bunek steny krevních cév.
Kdyz Jefferies a kolegové zkoumali mozkovou tkán z mysích modelu Alzheimerovy choroby, objevili témer dvojnásobnou hustotu kapilár ve srovnání s normálními mysími. Objevili také srovnatelne vyssí hustotu kapilár ve vzorcích lidského mozku lidí, kterí zemreli na Alzheimerove chorobe ve srovnání se vzorky lidí, kterí nemeli tento stav.
Teorie Jefferies, ze bohatost krevních cév je stimulována amyloidem beta, proteinový fragment "ochranné známky" Alzheimerovy choroby bude zverejnen online spolecností PLoS ONE.
Rust krevních cév (neo-angiogeneze) vede k rozpadu hematoencefalické bariéry, huste propletených bunecných sítí, které dovolí okyslicené krvi dosáhnout mozkové tkáne pri blokování skodlivých látek, jako jsou viry.
Jefferies, který pracuje v oddeleních mikrobiologie a imunologie, lékarské genetiky a zoologie, a je také clenem Centra biomedicínského výzkumu a Centra pro výzkum mozku, vysvetluje:

"Kdyz se krevní cévy zvetsují, bunky cévních sten se sírí delením. V procesu rozstepení do dvou nových bunek se stávají docasne zaoblené a to podkopává integritu hematoencefalické bariéry a potenciálne umoznuje skodlivé prvky zvencí z mozku, aby pronikl dovnitr. "

Zhorsení bariéry by mohlo následne usnadnit ukládání amyloidu beta, který se hromadí kolem neuronu a nakonec je zabije. Drívejsí výzkum potvrdil "únik" bariéry, ale predpokládal, ze to bylo zpusobeno smrtí krevních cév a ne jejich rustu.

Jefferies také pozoroval zajímavou podobnost s "mokrou" formou makulární degenerace související s vekem, pri níz krevní cévy rostou za sítnicí a pak se vylucují krev a tekutina, coz vede ke krvácení, otoku a tvorbe jizvy.
V záverecném prohlásení Jefferies rekl:

"Vzhledem k nové souvislosti mezi obema stavy by dalsím logickým krokem v lécbe Alzheimerovy nemoci bylo hledat lécbu, která by se specificky zamerila na rust krevních cév."

Jefferies kolegové vedci u UBC zahrnovali Dara Dicksteinová, profesorka v oddelení neurovedy na Lékarské skole Mount Sinai v New Yorku, absolventka Kaan Biron a technik Rayshad Gopaul.
Kanadská sít mozkových príhod a Kanadský ústav výzkumu v oblasti zdraví financovaly výzkum.
Napsal Petra Rattue