Znecistení ovzdusí "zabíjí na úrovních, které jsou znacne pod úrovní smernic EU"

Vystavení se znecistení ovzdusí jiz dlouho souviselo s vývojem vázných zdravotních problému, jako je rakovina plic. Evropská unie stanovila limity pro kvalitu ovzdusí, pricemz uvádí, ze znecistení ovzdusí nesmí presáhnout 25 mikrogramu na metr krychlový. Nový výzkum vsak naznacuje, ze expozice znecistení ovzdusí muze zabít na úrovních, které jsou znacne pod temito omezeními.

K dosazení svých zjistení, publikovaných v Lancet, tým mezinárodních výzkumných pracovníku prezkoumával data témer 20 let od 367 251 obyvatel velkých mest ve více nez 13 evropských zemích.

Data byla prevzata ze 22 studií, které byly soucástí evropské studie kohort pro efekty znecistení ovzdusí (ESCAPE).

Pomocí modelu regrese pudy pro odhad expozice znecistení ovzdusí rezidenty vedci spojili prumerné rocní koncentrace znecistení ovzdusí oxidu dusíku a cástic ve vzduchu na jejich domovské adresy.

Rovnez sledovali hustotu provozu obyvatel na nejblizsí silnici a celkovou dopravu na vsech hlavních silnicích do 100 metru.

Úcastníci byli sledováni v prumeru 13,9 let. Behem této doby zemrelo 29 076 prírodních prícin.

Riziko úmrtí se zvýsilo i pri nízkém vystavení

Z analýzy vyplývá, ze nejvetsí zdravotní hrozba byla dlouhodobá expozice znecistení ovzdusí jemnými cásticemi o prumeru mensím nez 2,5 mikrometru (PM2,5), dokonce i v koncentracích pod EU (EU) limit 25 mikrogramu na metr krychlový (25 ?g / m³).

Dále bylo zjisteno, ze pro kazdé zvýsení o 5 ?g / m³ v rocní expozici PM2,5 se riziko úmrtí z prírodních prícin zvysuje o 7%.

V komentári k jejich výzkumu rekli vysetrovatelé:

"Nase zjistení ukazují, ze dlouhodobé vystavení znecistení ovzdusí jemnými cásticemi je spojeno s mortalitou prirozenou prícinou, a to dokonce i v koncentraci, která je znacne pod soucasnou evropskou rocní strední hodnotou."

Ríká, ze jejich nálezy byly významné i po úprave faktoru, jako je stav kourení, socioekonomický stav, telesná aktivita, úroven vzdelání a index telesné hmotnosti (BMI).

Hranice EU "by mely smerovat k doporucením WHO"

Soucasná smernice Svetové zdravotnické organizace (WHO) je 10 ?g / m³ - výrazne nizsí nez limit EU.

Vysetrovatelé tvrdí, ze jejich závery podporují myslenku, ze pokud EU pristoupí k cíli WHO, mohou být dosazeny významné prínosy pro zdraví.

Jeremy P. Langrish a Nicholas L. Mills z univerzity v Edinburghu ve Spojeném království souhlasili s tím, ze limity EU by mely být prezkoumány:

"Tyto údaje spolu se zjisteními z jiných rozsáhlých kohortních studií naznacují, ze jsou zapotrebí dalsí verejné a environmentální intervence v oblasti zdravotní politiky a mají potenciál ke snízení morbidity a úmrtnosti v celé Evrope.

Pohyb smerem k prísnejsím smernicím, jak doporucuje WHO, by mel být naléhavou prioritou. "

Zdravotní novinky dnes nedávno uvedeno ve studii, která naznacuje, ze expozice znecistení ovzdusí v prubehu tehotenství muze zvýsit riziko výskytu nízkých porodní hmotnosti.

Merení metabolitu v zivých bunkách - vývoj nového nástroje

Nová studie zverejnená v casopise Science z 9. brezna odhaluje, ze inzenýrskými bunkami, které exprimují modifikovanou RNA nazývanou "spinach", pokrocili výzkumníci z Weill Cornell Medical College v reprodukci metabolitu malých molekul, tj. Meziproduktu a produktu jednotlivých bunecný metabolismus v zivých bunkách a pozoroval, ze se hladiny metabolitu mení s casem.

(Health)

W. Evropa vidí obrovské zlepsení HIV po TCVF za posledních deset let

Podle setrení zverejneného Online First in the Lancet Infectious Diseases doslo v posledních deseti letech k výraznému zlepsení v západní Evrope v schopnosti antiretrovirové terapie (ART) potlacit a zastavit progresi HIV u jedincu s virologickým selháním ke trem puvodním trídám antiretrovirových léku, stejne jako ke snízení výskytu AIDS.

(Health)