Zemedelské dopady zmeny klimatu by mohly v roce 2050 zabít více nez 500 000 lidí

Výzkumní pracovníci za novou modelovou studii v Brne Lancet ze dodává nejsilnejsí dukaz o skode, kterou by mohla mít zmena klimatu na svetovou produkci potravin a verejné zdraví. Predpovídají, ze v roce 2050 zabijí 500 000 dalsích lidí.
Vedci varují, ze pokud snízíme globální emise, úcinky zmeny klimatu na zemedelství snízí predpokládané zvýsení dostupnosti potravin a povedou k nizsí spotrebe ovoce a zeleniny.

Jedním z nejdulezitejsích dusledku zmeny klimatu by mohly být jeho úcinky na zemedelství. Ocekává se, ze snízí mnozství sklizených potravin, coz by mohlo vést k vyssím cenám potravin a snízené spotrebe.

Na obrázku je vsak jeste jedna strana; zmena klimatu muze zmenit zemedelskou produkci a regionální dostupnost potravin, coz ovlivnuje stravu a telesnou hmotnost jiným zpusobem - zmenou toho, co lidé jedí.

Nevyvázené diety, které nejezdí dostatek zeleniny a ovoce, jíst prílis mnoho cerveného masa, jsou obézní a mají nadváhu - tyto rizikové faktory jiz byly spojeny s významným poctem úmrtí na celém svete.

Nová studie, která zkoumá tuto stránku obrázku, naznacuje, ze do poloviny století snízí príjem ovoce a zeleniny vyplývající z vlivu klimatických zmen na zemedelství, bude zpusobovat dvojnásobný pocet úmrtí jako podvýzivu.

Vedci tvrdí, ze nejvetsí efekt se projeví v Cíne a Indii, kterí utrpí tri ctvrtiny vsech úmrtí souvisejících s klimatem kvuli zmenené výrobe potravin.

Úcinky klimatických zmen v zemedelské produkci na zdraví

Vedoucí studie Dr. Marco Springmann z University of Oxford ve Velké Británii uvádí, ze jejich model má odlisný prístup k posouzení vlivu zmeny klimatu na jídlo a zdraví a poznamenává:

"Mnoho výzkumu se zabývá potravinovou jistotou, ale málo se soustredilo na sirsí zdravotní úcinky zemedelské produkce."

Vysvetluje, ze kdyz se mení dostupnost potravin, delá také to, co lidé jedí, a to zase ovlivnuje rizikové faktory pro výzivu a závazné onemocnení, jako jsou srdecní choroby, mrtvice a rakovina.

Studie je první svého druhu, která posuzuje dopad zmeny klimatu na slození stravy a telesnou hmotnost a jak by to mohlo ovlivnit pocet úmrtí v 155 zemích v roce 2050.

Dr. Springmann ríká, ze jejich výsledky ukazují, ze i nepatrné snízení dostupných potravin na osobu by mohlo zmenit kalorie a jídlo, které jedí, coz má zásadní dopad na zdraví.

On a jeho kolegové varují, ze pokud snízíme globální emise, zmena klimatu snízí do roku 2050 predpokládané zvýsení dostupnosti potravin asi o tretinu.

Výsledkem bude prumerné snízení spotreby na osobu o 3,2% (99 kcal denne) s poklesem o 4,0% (14,9 g denne) o príjem ovoce a zeleniny a snízení o 0,7% (0,5 g denne) v príjmu cerveného masa.

Zvýsení poctu úmrtí v dusledku srdecních onemocnení, mrtvice a rakoviny

Úcinky techto zmen ve spotrebe potravin, kdy se zpracovávají prostrednictvím modelu, by znamenalo, ze v roce 2050 by mohlo jít o priblizne 529 000 dalsích úmrtí. To se porovná s 1,9 miliony zivotu, které by mohly být usetreny, pokud by zmena klimatu nezhorsila predpokládané zvýsení dostupnosti potravin.

Studie Dr. Springmann a jeho kolegové vyuzili ekonomický zemedelský model k posouzení dopadu predpovezených emisí, populacních zmen a reakcí na klima pro globální produkci, obchod a spotrebu potravin.

Z toho vyresili, jak tyto zmeny mohou mít vliv na pocet úmrtí v dusledku koronárních onemocnení srdce, mozkové mrtvice, rakoviny a dalsích prícin, které souvisejí s výzivou a telesnou hmotností.

Pozádali model, aby vypocítal údaje zalozené na scénári rozvoje stredních cest a ctyr ruzných scénáru zmeny klimatu (vysoká emise, dve strední emise a jedna nízká emise) a porovnat je se svetem bez klimatických zmen.

Model predpovídá, ze snízení príjmu ovoce a zeleniny by mohlo vést k 534 000 úmrtí souvisejícím s klimatem. Tato hodnota je mnohem vetsí nez 29 000 zivotu, které by mohly být usetreny snízením spotreby cerveného masa.

Vedci také poznamenávají, ze zmena klimatu by mohla snízit obezitu, a tak mít pozitivní úcinek snízením poctu úmrtí, ale model ukazuje, ze veskeré zisky zde by byly kompenzovány nárustem poctu úmrtí kvuli tomu, ze lidé jsou podvázeni.

"Vetsí efekt nez jiné odhady"

Dr. Springmann a kolegové dospeli k záveru, ze úcinek zmeny klimatu na zdraví - v dusledku zmen stravy a telesné hmotnosti - by mohl být podstatný a vetsí nez jiné odhady dopadu na zdraví související s klimatem.

Ríká se, ze snízení emisí by mohlo mít znacné výhody, coz by snízilo pocet úmrtí az o 71%. Také poznámky Dr. Springmann:

"Programy verejného zdraví zamerené na prevenci a lécbu dietních a hmotnostních rizikových faktoru, jako je zvysování príjmu ovoce a zeleniny, je treba prioritne posílit, abychom pomohli zmírnit klimatické dopady na zdraví".

V doprovodném clánku dr. Alistair Woodward z University of Auckland na Novém Zélandu a prof. John Porter z Dánské univerzity v Kodani dospeli k záveru:

"Springmann a kolegové posunuli diskusi o klimatu a potravinách potrebným smerem tím, ze zduraznily jak bezpecnost potravin, tak i výzivu, ale hora politických otázek zustává otázkou, která vyzaduje dukladnou kontrolu."

V prosinci 2015, Zdravotní novinky dnes se dozvedeli o zajímavé zmene debaty o vztahu mezi klimatickými zmenami a stravou, kde výzkumníci navrhli, ze mozná vegetariánská strava muze prispet ke zmene klimatu.Tým - z Univerzity Carnegie Mellon v Pensylvánii - naznacuje, ze konzumace více ovoce, zeleniny, mlécných výrobku a morských produktu by mohlo být skodlivé pro zivotní prostredí.

Nové umelé krevní cévy "zachytávané lékem" zustanou bez srazeniny

Chirurgie kardiovaskulárních problému casto vyzaduje implantaci vaskulárních stepu a stentu, aby se otevrel neúspech nebo zúzil krevní cévy. Nicméne, zatímco to resí okamzitý problém obnovení prutoku krve, predstavuje riziko vzniku krevních srazenin. Umelecký dojem ukazuje obal zevnitr vylepseného vaskulárního stepu (ve zvetseném rezu).

(Health)

Nové vysetrení celého tela by mohlo zlepsit lécbu rakoviny kostní drene

Vývoj v oblasti zobrazování pomocí magnetické rezonance vedl k prukopnické nové technologii, která skenuje celé telo pacienta. Tento nový druh vysetrení by mohl být uzitecný pro zobrazování lékaru, u kterých muze být kosti pacienta postizena rakovinou. Magnetické rezonancní zobrazování - nebo MRI - je zobrazovací test, který vyuzívá magnetu a rádiových vln k vytvárení obrazu tela.

(Health)