Agresivní tumory rakoviny prostaty sdílejí stejný genetický puvod

Pomocí nové formy genomové analýzy výzkumníci na klinice Mayo zjistili, ze nekteré z agresivnejsích nádoru karcinomu prostaty sdílejí stejný genetický puvod a poskytují více informací o vývoji rakoviny prostaty.
Nález, publikovaný v casopise Výzkum rakoviny, by mohly významne pomoci predpovedet progresi rakoviny prostaty.
Jeden z autoru studie, John Cheville, MD, patolog Mayo Clinic, rekl:

"Jedná se o první studii, která zkoumala zmeny DNA pomocí sekvencování prístí generace v sousedních modelech Gleason ve stejném nádoru, coz nám umoznuje korelovat genomiku se zmenami v patologii."

Císelný systém hodnocení, nazývaný "systém hodnocení Gleason", je obvyklým zpusobem hodnocení prognózy muzu s rakovinou prostaty. Kdyz patologové vysetrují vzorky nádoru prostaty pod mikroskopem, pouzívají skóre Gleason zalozené na mikroskopickém vzhledu nádoru a vzoru jeho bunek.
Vzhledem k tomu, ze rakovina prostaty obvykle má více nez jeden vzorec, skóre Gleason se merí za pouzití dvou nejbeznejsích vzorku, které se pridávají dohromady. Vyssí skóre Gleasonu znamená, ze rakoviny jsou agresivnejsí a mají horsí prognózu.
Rakovina prostaty: vysvetlil systém Gleason Grading System


Podle roku 2007 Rakovina publikaci byla zvýsená rychlost PSA spojena s Gleasonovým skóre 7-10 proti Gleasonovu skóre 2 az 6 nebo bez rakoviny.
Tato studie se zamerila na skóre Gleason 7 (vzory trí a ctyr), coz naznacuje vysoké riziko progrese.
Dr. Cheville rekl: "Zatímco kazdý vzor mel své vlastní hranice, sdílely stejné, coz znamená spolecný puvod."
Zmeny v DNA, které jsou spojeny s agresivním karcinomem prostaty, byly jiz prítomny v dolním modelu Gleason, coz znamená genomové zmeny se objevují predtím, nez ji patolog muze rozpoznat. Cheville rekl, ze doktori budou schopni predpovedet progresi rakoviny tím, ze porozumí temto liniovým vztahum uvnitr nádoru.
To pomuze zlepsit rízení pacienta a dohled.
Tým pouzil laserovou zachycení mikroskopické disekce, amplifikaci celého genomu a sekvencování dalsí generace, aby nasel vztahy mezi Gleasonovými vzory kazdého nádoru. Byl studován celkem 14 nádoru, kde bylo nalezeno více nez 3000 jedinecných chromozomálních zmen; 300 zmen bylo sdíleno alespon u dvou nádoru.
Navíc zjistili, ze u pacientu s Gleasonovým skóre 7 ve srovnání s ostatními pacienty doslo k více zmenám v modelu Gleason 3.
Predchozí studie zverejnená v Sborník národní akademie ved (PNAS), identifikovaly dve dedicné genetické delece v lidském genomu spojené s vývojem rakoviny prostaty.
Napsal Joseph Nordqvist