Parazit afrického malárie je geneticky odolný vuci nejlepsím protilámovým lékum

Online prehled v Malaria Journal odhaluje, ze vedci objevili genetické mutace v nejnebezpecnejsím parazitovi malárie v Africe, která je delá odolné vuci jednomu z nejsilnejsích léku proti malárii. Výzkumníci poukazují na to, ze zjistení je jasným pripomenutím, ze dokonce i ty nejlepsí zbrane proti malárii by mohly být zastaralé.
Nejúcinnejsí a nejcasteji pouzívané lécby malárie patrí do skupiny léciv artemisininu, nejsilnejsích léciv, které mají nejnizsí riziko, ze se stanou rezistentními vuci parazitu malárie, pokud se uzívají v kombinaci s jinými léky, jako jsou napríklad kombinované terapie na bázi artemisininu (ACT ). Nová studie ovsem potvrzuje drívejsí návrhy a uvádí, ze mutace v jedné z klícových cástí parazita mohou poskytnout rezistenci na artemether, coz je jeden z dvou nejúcinnejsích artemisininu.
St Georgeuv tým z Londýnské univerzity zjistil, ze 11 ze 28 vzorku z úcastníku studie infikovaných malárií bylo rezistentních na artemether a ze úcinnost léku byla v prumeru snízena na polovinu. Zjistili také, ze kazdý z parazitu mel identické genetické mutace.
Úcastníci studie uzavreli malárii pri cestách do zahranicí, pricemz nejvyssí riziko malárie bylo v subsaharské Africe, kde se kazdorocne vyskytuje 90% z celkového poctu 1 milionu úmrtí na malárii na celém svete.
Profesor Sanjejev Krsna, který vedl studii, rekl:

"Artemether a ACT jsou stále velmi úcinné, ale tato studie potvrzuje nase obavy z toho, jak parazit mutuje, aby vyvinul odpor." "Odpor proti drogám by se nakonec mohl stát nicivým problémem v Africe, a to nejen v jihovýchodní Asii, kde vetsina sveta pozoruje Efektivní alternativní lécby jsou pro vetsinu pacientu trpících malárií nedostupné a hledání nových léku je proto zásadní. "

Vedci analyzovali vzorky od pacientu, kterí byli infikováni Plasmodium falciparum parazita, tj. nejnebezpecnejsí forma malárie, která je zodpovedná za 9 z 10 úmrtí na malárii a vyhodnotila citlivost parazita na ctyri artemisininy, tj. artemisinin sám, artemether, dihydroartemisinin a artesunate.

Zjistili, ze 11 parazitu, které prokázaly rezistenci vuci artemetéru, sdílely stejné genetické mutace ve vnitrním systému, tj. Cerpadlo vápníku, které se pouzívá k transportu vápníku; zivotne dulezitý pro fungování parazita. Jiz dríve prokázali, ze cerpadlo vápníku melo potenciál vyvinout rezistenci na artemisinin v jedné z jejich studií v roce 2003. Studie ukázala, ze rezistence artemetheru byla nejsilnejsí u nekolika prípadu, kdy se v jiném transportním systému vyskytla samostatná mutace, tj. Protein nazvaný pfmdr1. Tento protein jiz byl spojen s rezistencí na léky.
Tyto mutace nemely zádný významný vliv na jiné artemisininy, coz by mohlo být zpusobeno skutecností, ze byli schopni pracovat na jiných transportních systémech u parazitu, a proto kompenzovali úcinky mutací rezistence v kalciové pumpe.

Profesor Krishna napsal:

"V tuto chvíli nevíme, jestli ostatní artemisininy budou následovat, ale vzhledem ke sdílené chemii, kterou mají s Artemetherem, je lákavé si myslet, ze to udelají."

Poznamenal, ze rezistence by se mohla vyvinout kvuli rostoucímu uzívání ACT, vzhledem k tomu, ze v roce 2011 bylo celosvetove vydáno 300 milionu ACT a vetsí vyuzití by mohlo poskytnout parazitum více prílezitostí k vývoji genetických mutací, které je ciní odolnejsími.
Výzkumní pracovníci zduraznují, ze by to mohlo vést k presne stejnému problému s rezistencí, jaký byl dríve s lécbou pred artemisininem, jako je chlorochin. Tento proces by mohl být posunut spolu s nesprávným pouzíváním profylaxe malárie, príklady zahrnují nedokoncování lécby nebo uzívání léku pod standardním standartem.
Profesor Krishna uzavírá:

"Nový vývoj léku je prvoradý, ale je také dulezité, abychom se také dozvedeli více o tom, jak artemisininy fungují, abychom mohli prizpusobit lécbu ACT tak, aby byla úcinná co nejdéle."

Napsal Petra Rattue