Dospelí s Aspergerovým syndromem "s vyssím rizikem sebevrazedných myslenek"
V první rozsáhlé klinické studii tohoto druhu vedci z University of Cambridge ve Velké Británii naznacují, ze dospelí, kterí mají Aspergeruv syndrom, jsou mnohem vyssí riziko, ze zazívají sebevrazedné myslenky nez obycejná populace.
Výzkumný tým vedený Dr. Sarah Cassidy a prof. Simon Baron-Cohen z Autism Research Centre na univerzite nedávno zverejnil své poznatky Lancetova psychiatrie.
Aspergeruv syndrom je typ poruchy autistického spektra (ASD) charakterizované problémy s komunikací, problémy se sociální interakcí a opakující se chování. Na rozdíl od tech, které mají jiné ASD, mají lidé s Aspergerovou sklon mít dobré kognitivní a jazykové dovednosti.
Podle vysetrovatelu je Aspergerova choroba casto spojena s depresí, ale velmi málo studií analyzovalo, jak porucha ovlivnuje dospelé sebevrazedné myslenky - myslenky na sebevrazdu.
S ohledem na to doktor Cassidy, prof. Baron-Cohen a jejich kolegové hodnotili 374 jedincu ve Velké Británii, kterí byli mezi roky 2004 a 2013 diagnostikováni jako dospelí.
Vsichni úcastníci museli vyplnit dotazník, který je pozadoval, aby ohlásili své celozivotní zkusenosti s depresí, sebevrazednými myslenkami a plány sebevrazdy ci pokusy o sebevrazdu. Pomery sebevrazedných myslenek u úcastníku byly poté srovnávány s mírou sebevrazedných myslenek mezi obecnou britskou populací a pacienty s jinými psychózami.
Deprese a "klícový rizikový faktor sebevrazdy"
Výzkumníci zjistili, ze 66% úcastníku Aspergerova sebevrazedného myslení, ve srovnání s pouhými 17% vseobecné populace a 59% pacientu s psychózou.
Aspergerovi pacienti s depresí v anamnéze byli ctyrikrát vyssí pravdepodobnost, ze mají sebevrazedné myslenky a dvakrát vetsí pravdepodobnost, ze plánují nebo se pokusí o sebevrazdu nez pacienti bez anamnézy deprese, podle výzkumníku.
V týmu se zjistilo, ze 66% pacientu s Aspergerovou myslí na sebevrazdu a z toho 35% plánovalo nebo se pokusilo o sebevrazdu behem svého zivota.
Podle výzkumníku byly sebevrazedné myslenky a chování mnohem castejsí u dospelých s Aspergerem, kterí meli v minulosti depresi. Ti, kterí meli depresi v anamnéze, meli ctyrikrát vyssí pravdepodobnost sebevrazedných myslenek a dvakrát vetsí pravdepodobnost, ze by plánovali nebo pokouseli sebevrazdu nez pacienti s Aspergerovou chorobou bez deprese v minulosti.
Dále tým zjistil, ze dospelí s Aspergerem, kterí meli autistické rysy, byli také casteji plánováni nebo pokusili o sebevrazdu nez ti, kterí nemeli tyto vlastnosti.
Dr. Cassidy poznamenává, ze jejich zjistení podporují predchozí výzkum, který naznacuje, ze dospelí s Aspergerem mají mnohem vyssí riziko sebevrazdy nez jiné klinické skupiny a ze deprese je klícovým rizikovým faktorem.
Prof. Baron-Cohen dodává:
"Dospelí s Aspergerovým syndromem casto trpí sekundární depresí kvuli sociální izolaci, osamelosti, sociálnímu vyloucení, nedostatku komunitních sluzeb, nedostatecné výkonnosti a nezamestnanosti.
Jejich deprese a riziko sebevrazdy lze s vhodnou podporou zabránit. Tato studie by mela být probuzením pro naléhavou potrebu kvalitních sluzeb, aby se zabránilo tragickému ztráte dokonce jediného zivota. "
Tým ríká, ze je zapotrebí detailnejsích studií, aby bylo mozné lépe zjistit, zda jiné faktory - napríklad vek Aspergerova diagnóza nebo rodinná anamnéza sebevrazdy a agrese - vyvolávají sebevrazedné myslenky, plány nebo pokusy mezi dospelými s poruchou.
Studie podle výzkumníku podléhala omezením. Napríklad to zahrnovalo pouze dospelé, kterí meli v dospelosti diagnostikovanou Aspergerovu chorobu, a proto výzkumníci nejsou schopni zobecnit své nálezy tem, kterí byli diagnostikováni v detském veku.
Skupina dále poukazuje na to, ze úcastníci studie samy o sobe informovali o své celozivotní zkusenosti s depresí, sebevrazednými predstavami a plány nebo pokusy o sebevrazdu, coz mohlo vést k podcenení nebo nadhodnocení výsledku.
Zdravotní novinky dnes nedávno zverejnená na studii publikované v BMC Psychiatry, který zjistil, ze "alternativní" teenageri - ti, kterí se identifikují jako príslusníci goth, emo a punkové subkultury - mají témer sedmkrát vyssí pravdepodobnost, ze se pokusí o sebevrazdu nez ostatní teenageri.
Knee osteoartróza: Steroidní injekce nenabízejí zádný prínos, tvrdí studie
Pacienti se symptomatickou kolenní osteoartritidou nemají prospech ze steroidních injekcí, uzavírá nová studie publikovaná v JAMA. Steroidní injekce mohou pacientum s kolenami OA nabídnout zádný prínos, tvrdí výzkumníci. Studie spoluautor Timothy E. McAlindonová z Tufts Medical Center v Bostonu, MA a kolegové zjistila, ze steroidní injekce podávané kazdé 3 mesíce nejsou u pacientu s kolenní osteoartritidou (OA) lepsí nez placebo pro zmírnení bolesti kolena.
Obsah Symptomy Hormony Vývoj dítete Co delat Zubní péce Zivotní styl: Stres V týdnu 23 tehotenství se vase díte rychle rozvíjí. Pohyby se stávají citelnejsími a zacnete zaznamenávat cyklus spánku-bdení. Zvuky a pohyby kolem vás mohou vyvolat reakci. Napríklad díte se muze probudit, pokud je hlasitý zvuk, nebo reaguje na vás, kdyz máte teplou lázen nebo pijete sklenici ledové vody.