Dospívající s mozkovou obrnou "nejsou nestastní ani nenaplneni," tvrdí studie

Nová studie zverejnená v roce 2006 Lancet tvrdí, ze adolescenti s mozkovou obrnou - nejcastejsím motorickým postizením v detství - vykazují podobnou kvalitu zivota jako ti bez poruchy.
Vedci tvrdí, ze jejich nálezy "zpochybnují rozsírené vnímání, ze dospívající s telesným postizením mají nestastný, nenaplnený zivot."

Výzkumný tým, vedený Allanem Colvem, profesorem komunitního zdraví detí na univerzite v Newcastle ve Velké Británii, uvádí, ze jejich zjistení by mely pozitivne ovlivnit postoje spolecnosti vuci jednotlivcum s mozkovou obrnou.

Cerebrální obrna je neurologická porucha, která postihuje 1 ze 323 detí v USA. Je to zpusobeno mozkovými abnormalitami, které zhorsují pohyb tela a koordinace svalu. Nástup se obvykle vyskytuje v detství nebo v raném detství.

"Mladí lidé s mozkovou obrnou jsou casto studováni jako exempláre detí se zdravotním postizením, protoze jejich závaznost, vzory motorického postizení a s nimi spojená porucha - jako je komunikace, intelektuální schopnosti a epilepsie - se znacne lisí a trvají po celý zivot," ríká výzkumných pracovníku.

"Podpora dobré kvality zivota je dulezitá pro vsechny, ale muze být zanedbávána u mladých lidí s postizením kvuli durazu na snahu napravit jejich postizení."

Sledování kvality zivota od detství az po dospívání

Poprvé se prof. Colver a jeho tým rozhodli sledovat kvalitu zivota osob s mozkovou obrnou od detství az po dospívání.

Rychlá fakta o mozkové obrne v USA

• Spastická mozková obrna - charakterizovaná zvýseným svalovým tonusem - predstavuje priblizne 80% prípadu mozkové obrny
• V roce 2008 melo 30,6% detí s mozkovou obrnou omezené nebo zádné chuze
• Mnoho detí s mozkovou obrnou má alespon jeden koexistující zdravotní stav, jako je epilepsie nebo autismus.

Dalsí informace o mozkové obrne

Výzkumníci vybrali 431 dospívajících ve veku 13-17 let z populacních registru cerebrálních paralýz v devíti regionech Evropy.

Úcastníci byli pozádáni, aby sepsali vlastní kvalitu zivota prostrednictvím dotazníku KIDSCREEN. Jedná se o evropský pruzkum, který behem uplynulého týdne zkoumá 10 oblastí kvality zivota, vcetne telesné pohody, nálad a emocí, psychologické pohody, sebepozorování, autonomie, vztahy s rodici, skolní zivot a sebepozorování.

Vedci poukazují na to, ze 355 dospívajících dokoncilo také dotazník KIDSCREEN ve veku 8-12 let.

Vsechny vyplnené dotazníky byly porovnány s dotazníky detí a dospívajících z celkové populace, kterí nemeli mozkovou obrnu.

Tým také zkoumal, jak sekundární morbidity zpusobené mozkovou obrnou, jako je stres rodicu, bolesti a psychologické problémy, ovlivnily kvalitu zivota dospívání.

Zdá se, ze dospelé osoby se zdravotním postizením mají nestastné, nenaplnené zivoty "

Výsledky analýzy ukázaly, ze celková kvalita zivota hlásená adolescenty s mozkovou obrnou byla podobná té, která byla hlásena adolescenty bez poruchy.

Navíc tým zjistil, ze kvalita zivota u dospívajících s mozkovou obrnou byla ve skutecnosti lepsí nez u tech, kterí se nacházejí v obecné populaci v peti oblastech: sebepozorování, autonomie, nálady a emoce, vztahy s rodici a skolní zivot.

Vedci poukazují na to, ze dospívající s detskou mozkovou obrnou vykazují nizsí úroven kvality zivota pouze v oblastech sociální podpory od vrstevníku.

Komentovat tyto poznatky ríká prof. Colver:

"Nase výsledky jsou povzbudivé. V deseti ruzných oblastech zivota dospívající dospívající s mozkovou obrnou hodnotili svou kvalitu prátelských a rovnocenných vztahu v prumeru nizsí nez u dospívajících v obecné populaci a zpochybnovali rozsírené vnímání, ze dospívající s telesným postizením mají nestastný, nenaplnený zivot . "

Výzkumníci zjistili, ze adolescenti s mozkovou obrnou, kterí meli závaznejsí motorickou poruchu, hlásili nizsí kvalitu zivota ve trech oblastech: nálady a emoce, autonomie a sociální podporu od vrstevníku.

Bolest zaznamenaná v detství a dospívání vsak snízila kvalitu zivota v osmi oblastech pro osoby s mozkovou obrnou a vysoký stres rodicu predpovídal nízkou kvalitu dospívajících.

Profesor Colver ríká, ze jejich zjistení ukazují, ze deti s mozkovou obrnou vyzadují vcasné zásahy ke snízení bolesti a stresu rodicu. "Pozornost by mela být zamerena na pomoc detem s mozkovou obrnou, zvláste tem, kterí jsou vázne postizeni, udrzovat prátelství s vrstevníky a rozvíjet nové prátelství, kdyz se dostanou do dospívání," dodává.

V redakci spojeném se studií Alexander Hoon a Elaine Stashinko, oba Kennedyho Kriegerova institutu v Baltimore, ríkají, ze prof. Colver a jeho tým musí být "oceneni za svou práci pri umistování kvality zivota v centru myslenky vsech zájemcu o podporu blahobytu lidí s mozkovou obrnou. "

Dríve v tomto roce, Zdravotní novinky dnes uvedeno ve studii publikované v BMJ coz naznacuje, ze prícina mozkové obrny muze být zdedena.