Podávání glukózy-inzulinu-draslíku pro bolesti na hrudi nezhorsuje riziko srdecního záchvatu

Studie zverejnená brzy online v roce 2008 JAMA , která se shoduje s jeho prezentací na kazdorocních vedeckých zasedáních American College of Cardiology, ukazuje, ze pacienti s bolestem na hrudníku, kterí dostali intravenózní roztok glukózy-inzulín-draslíku (GIK), nemeli snízené riziko srdecního záchvatu a zádné zlepsené 30- denní prezití bez ohledu na to, jak GIK sdruzuje s nizsí mírou srdecních zástav nebo úmrtí v nemocnici.
Podle laboratorních studií okamzite intravenózní GIK snizuje arytmie související s ischémií a poskození myokardu pri srdecní ischémii, zatímco základní informace v clánku uvádí:

"Potenciální prínos GIK je souvisí s vcasným podáním po nástupu srdecní ischémie, zejména pri prevenci srdecní zástavy, u nichz je riziko nejvyssí v první hodine akutních koronárních syndromu [ACS, jako je srdecní infarkt nebo nestabilní angina pectoris ] / akutní infarkt myokardu (AMI, srdecní záchvat).
Dosavadní klinické studie spolecnosti GIK pravdepodobne vynechaly prílezitost zjistit tento úcinek, protoze registrace a lécba cekají na nemocnicní diagnostiku MI, nejcasteji infarkt myokardu ST-elevation (STEMI, urcitý vzorek na elektrokardiogramu po infarktu) hodiny po zacátku ischemického príznaku a pocátecní zablokování okluze v koronárním systému). K dosazení potenciálních prínosu souvisejících s ranou lécbou by GIK v ideálním prípade mela být podávána pri prezentaci ACS v mimo nemocnicním prostredí, nez by mela být v nemocnici stanovena diagnóza MI nebo STEMI. "

Harry P. Selker, MD, MSPH z Tufts Medical Center a Tufts University School of Medicine v Bostonu a jeho tým provedl randomizovanou, placebem kontrolovanou multicentrickou studii (Immediate Myocardial Metabolic Enhancement during Initial Assessment and Treatment in Emergency Care (IMMEDIATE ), Ve kterém zkoumali dopad mimonemocnicní záchranné sluzby (EMS) pri podávání GIK v prvních hodinách podezrení na ACS na progresi srdecního záchvatu, vcetne dalsích výsledku, jako je srdecní selhání (HF), srdecní zástavu a úmrtí.

Studie se uskutecnila ve 13 mestech ve Spojených státech, které zahrnovaly 36 agentur EMS od prosince 2006 do cervence 2011, kdy paramedici randomizovali 911 (871 zapsaných) pacientu s vysokou pravdepodobností ACS, která byla urcena pomocí elektrokardiografu (EKG). Vsichni úcastníci meli podezrení na ACS a MI, 86% stezovalo si na bolest na hrudi. 71% pacientu bylo muzu ve veku 63,6 let (prumerne). Úcastníci byli randomizováni v 90 minutovém okamziku po zahájení ischemických príznaku, pricemz zdravotníci v mimo-nemocnicním prostredí podali celkem 411 pacientu s roztokem GIK a 460 pacientu s identickým 5% glukózovým placebem. Osetrení bylo pokracováno po dobu 12 hodin a výsledky byly následující:

NASTAVENÍ MIMORÍZENÍ	Skupina GIK (411 pacientu)	Placebo skupina (460 pacientu)
Primární koncový bod
Progrese srdecního záchvatu	48.7%	52.6%
Sekundární koncové body
30denní úmrtnost	4.4%	6.1%
Kompozitní koncový bod srdecní zástavy nebo úmrtnosti v nemocnici	4.4%	8.7%

BEZPECNÁ ZKOUSKA	Skupina GIK (163 pacientu)	Placebo skupina (194 pacientu)
Primární koncový ukazatel u pacientu se zvýseným poctem segmentu ST pri pocátecním mimo-nemocnicním EKG
Progrese srdecního záchvatu	85.3%	88.7%
Sekundární koncové body
30denní úmrtnost	4.9%	7.7%
Kompozitní koncový bod srdecní zástavy nebo úmrtnosti v nemocnici	6.1%	14.4%

Podle výzkumníku nebyl rozdíl mezi skupinami GIK a placebo v pomeru k progresi infarktu myokardu pro pacienty lécené behem první hodiny. Kompozice srdecní zástavy nebo úmrtnosti v nemocnicích byla vsak vyssí ve skupine s placebem nez u skupiny GIK.
Výzkumníci poznamenávají, ze duvodem, proc pacienti se ST-segmentem mají lepsí výsledek, muze být to, ze pacienti ve studii IMMEDIATE byli léceni mnohem dríve.
Autori uzavírají:

"Dalsí studie jsou potrebné k posouzení mimo nemocnicního uzívání GIK jako terapie
pacientu s ACS. "

Napsal Petra Rattue