cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



ADHD: Velké zobrazovací studie potvrzují rozdíly v nekolika oblastech mozku

Nejvetsí zobrazovací studie svého druhu zjistuje, ze lidé s diagnózou ADHD zmenili mozky. Identifikuje rozdíly v rozmerech v nekolika oblastech mozku a mozku celkove, pricemz nejvetsí rozdíly se projevují u detí nez dospelých. Vedci tvrdí, ze zjistení - z obrazu mozku o více nez 3 200 osobách - poskytují silný dukaz, ze ADHD je porucha mozku.
Pomocí MRI skenu od více nez 3 200 lidí zjistili výzkumníci, ze mozky lidí s ADHD byly celkove mensí a v peti specifických oblastech.

Studie, která byla financována Národními institucemi zdraví (NIH), je publikována v roce 2006 Lancetova psychiatrie. Je to práce konsorcia ENIGMA, mezinárodní multidisciplinární skupiny, která zkoumá genetické a mozkové obrazové rozdíly v psychiatrických poruchách.

Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) je bezná neuropsychiatrická porucha, která je poznamenána vekem nepríznivými príznaky nepozornosti (napr. Obtíznost udrzení zamerení), hyperaktivita (extrémní nepokoj) a impulsivita (vcetne urychlených akcí a nadmerné prerusení ostatních) .

Porucha postihuje více nez 1 ze 20 mladých lidí mladsích 18 let. Dve tretiny detí s diagnózou ADHD nadále trpí na trpících a zhorsujících se príznacích jako dospelí, konstatují autori studie.

Dr. Martine Hoogman z oddelení genetiky cloveka na Radboud University Medical Center v Nijmegenu v Nizozemsku je hlavním výzkumným pracovníkem oddílu ENIGMA pro ADHD a vedoucím autorem nového clánku.

Ríká, ze "bezprecedentní velikost" jejich studie je zásadní, protoze pomohla identifikovat "velmi malé - v rozmezí nekolika procent" rozdíly v rozmerech oblasti mozku.

"Podobné rozdíly v objemu mozku se projevují také u jiných psychiatrických poruch, zvláste u velké depresivní poruchy," dodává Dr. Hoogman.

Celkové mozkové príhody ADHD v urcitých oblastech

Predchozí studie nalezly vazby mezi rozdíly v objemu mozku a ADHD, ale byly omezeny malými velikostmi vzorku, takze bylo obtízné vyvodit nejaké pevné závery.

Nicméne tyto ukazují na radu rozdíly v mozku u ADHD. Nekterí napríklad naznacili, ze se jedná o bazální ganglii - oblast mozku, která rídí emoce, poznávání a dobrovolné hnutí. Zjistili, ze dva oblasti v gangliích, kaudate a putamen jsou obvykle mensí u lidí s ADHD.

Pro novou studii Dr. Hoogman a kolegové zmerili rozdíly v mozkové strukture z MRI skenu 1 713 úcastníku s diagnózou ADHD a u 1 529 dalsích lidí (kontroly), kterí nemeli ADHD. Vekové casy úcastníku se pohybovaly od 4 do 63 let.

Z vysetrení MRI by tým mohl zhodnotit celkový objem mozku a velikost sedmi regionu mozku, které predchozí studie spojily s ADHD. Jednalo se o kaudate jádro, putamen, nucleus accumbens, pallidum, thalamus, amygdala a hippocampus.

Výsledky ukázaly, ze mozky úcastníku s ADHD byly celkove mensí a ze objemy peti ze sedmi oblastí byly také mensí: kádové jádro, putamen, nucleus accumbens, amygdala a hippocampus.

Výzkumníci také vzali v úvahu, zda úcastníci uzívali nebo uzívali léky k lécbe ADHD (jako je napríklad Ritalin), ale zdálo se, ze to nemá zádný vliv na zjistení.

"Porucha mozku charakterizovaná zpozdeným vývojem"

Vedci spekulují, ze amygdala je spojena s ADHD prostrednictvím cásti, kterou hraje pri ovládání emocí, a jádro prichází pres roli, kterou hraje v odmenování. Spojení mezi ADHD a hippocampusem by snad mohlo vyplynout z úcasti tohoto regionu v motivaci a emocích, jak naznacují.

Rozdíly v velikosti mozku byly u detí zvláste prominentní a méne zrejmé u dospelých s ADHD, poznamenávají autori, kterí naznacují, ze jejich nálezy ukazují, ze ADHD je porucha mozku charakterizovaná zpozdeným vývojem v nekolika oblastech mozku.

Navzdory velkému poctu úcastníku vsech vekových kategorií studie nebyla navrzena tak, aby zkoumala, jak se ADHD muze vyvíjet behem zivota cloveka. Tým ríká, ze v soucasné dobe existuje potreba longitudinálních studií, které sledují deti s ADHD az do dospelosti a sledují zmeny mozku v prubehu casu.

"Výsledky nasí studie potvrzují, ze lidé s ADHD mají rozdíly ve strukture mozku, a proto naznacují, ze ADHD je porucha mozku. Doufáme, ze to pomuze snízit stigma, ze ADHD je" jen stítek "pro slozité deti nebo ze to není pravda, a doufáme, ze tato práce prispeje k lepsímu pochopení této poruchy. "

Dr. Martine Hoogmanová

Dr. Jonathan Posner, docent psychiatrie na Columbijské univerzite v New Yorku, se do studie nezúcastnil. V clánku s pripojeným komentárem poukazuje na to, ze jedinecná velikost studie znamená, ze je "dobre napájena pro detekci malých efektu", coz je dulezité pri vysetrování ADHD kvuli jeho ruznorodé biologické a klinické povaze.

Poznamenává, ze studie je dulezitým príspevkem tím, ze "poskytne spolehlivé dukazy, které podporují myslenku ADHD jako poruchy mozku se znacnými úcinky na objemy subkortikálních jader." Vyzývá také k dalsím studiím, které by sledovaly rozdíly v mozku v rozvoji ADHD, a navrhuje, aby bylo také vysetrováno jakékoliv úcinky léku.

Zjistete, jak muze být ADHD nadmerne diagnostikována u mladsích detí.

Rekreacní drogy prodávané jako koupelové soli zpusobující závazné obavy o verejné zdraví, USA

Rekreacní drogy prodávané jako koupelové soli zpusobující závazné obavy o verejné zdraví, USA

Nemocnice po celém USA se musí vyrovnávat s rostoucím poctem lidí, kterí pricházejí ve vysokých koupelových solích, které mohou být pouzívány jako rekreacní drogy. Tyto látky lze kourit, injektovat nebo odfrkat a mohou mít nebezpecné dlouhodobé skodlivé úcinky. Podle Americké asociace center pro kontrolu toxikologie (AAPCC), americké toxikologické centra obdrzí 2 237 hovoru týkajících se toxických látek, které jsou prodávány jako "koupelové soli" dosud v porovnání s 302 výzvami v roce 2010.

(Health)

Jízda s Grampy; Rodice rodicu Bezpecnejsí ridice pro bezpecnost detí

Jízda s Grampy; Rodice rodicu Bezpecnejsí ridice pro bezpecnost detí

Je skutecností, ze stárnoucí dospelí a prarodice zvláste dostanou více automobilových nehod nez vetsina. Nicméne nová studie ukazuje, ze deti jsou dvakrát tak bezpecné, kdyz jejich prarodice stojí za volantem místo jejich rodicu. Vek muze zvýsit urcité rizikové faktory pro nebezpecné rízení, jako napríklad pomalé reflexe a neuskutecnení rychlých rozhodnutí v matoucí nebo silné doprave, ale starsí ridici mají tendenci mít jisté bezpecné návyky, jako je nedostatek rychlosti, a to s mensími riziky pri zmenou jízdních pruhu nebo sloucením do vysokorychlostního provozu.

(Health)