ADHD: Velké zobrazovací studie potvrzují rozdíly v nekolika oblastech mozku
Nejvetsí zobrazovací studie svého druhu zjistuje, ze lidé s diagnózou ADHD zmenili mozky. Identifikuje rozdíly v rozmerech v nekolika oblastech mozku a mozku celkove, pricemz nejvetsí rozdíly se projevují u detí nez dospelých. Vedci tvrdí, ze zjistení - z obrazu mozku o více nez 3 200 osobách - poskytují silný dukaz, ze ADHD je porucha mozku.
Pomocí MRI skenu od více nez 3 200 lidí zjistili výzkumníci, ze mozky lidí s ADHD byly celkove mensí a v peti specifických oblastech.
Studie, která byla financována Národními institucemi zdraví (NIH), je publikována v roce 2006 Lancetova psychiatrie. Je to práce konsorcia ENIGMA, mezinárodní multidisciplinární skupiny, která zkoumá genetické a mozkové obrazové rozdíly v psychiatrických poruchách.
Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) je bezná neuropsychiatrická porucha, která je poznamenána vekem nepríznivými príznaky nepozornosti (napr. Obtíznost udrzení zamerení), hyperaktivita (extrémní nepokoj) a impulsivita (vcetne urychlených akcí a nadmerné prerusení ostatních) .
Porucha postihuje více nez 1 ze 20 mladých lidí mladsích 18 let. Dve tretiny detí s diagnózou ADHD nadále trpí na trpících a zhorsujících se príznacích jako dospelí, konstatují autori studie.
Dr. Martine Hoogman z oddelení genetiky cloveka na Radboud University Medical Center v Nijmegenu v Nizozemsku je hlavním výzkumným pracovníkem oddílu ENIGMA pro ADHD a vedoucím autorem nového clánku.
Ríká, ze "bezprecedentní velikost" jejich studie je zásadní, protoze pomohla identifikovat "velmi malé - v rozmezí nekolika procent" rozdíly v rozmerech oblasti mozku.
"Podobné rozdíly v objemu mozku se projevují také u jiných psychiatrických poruch, zvláste u velké depresivní poruchy," dodává Dr. Hoogman.
Celkové mozkové príhody ADHD v urcitých oblastech
Predchozí studie nalezly vazby mezi rozdíly v objemu mozku a ADHD, ale byly omezeny malými velikostmi vzorku, takze bylo obtízné vyvodit nejaké pevné závery.
Nicméne tyto ukazují na radu rozdíly v mozku u ADHD. Nekterí napríklad naznacili, ze se jedná o bazální ganglii - oblast mozku, která rídí emoce, poznávání a dobrovolné hnutí. Zjistili, ze dva oblasti v gangliích, kaudate a putamen jsou obvykle mensí u lidí s ADHD.
Pro novou studii Dr. Hoogman a kolegové zmerili rozdíly v mozkové strukture z MRI skenu 1 713 úcastníku s diagnózou ADHD a u 1 529 dalsích lidí (kontroly), kterí nemeli ADHD. Vekové casy úcastníku se pohybovaly od 4 do 63 let.
Z vysetrení MRI by tým mohl zhodnotit celkový objem mozku a velikost sedmi regionu mozku, které predchozí studie spojily s ADHD. Jednalo se o kaudate jádro, putamen, nucleus accumbens, pallidum, thalamus, amygdala a hippocampus.
Výsledky ukázaly, ze mozky úcastníku s ADHD byly celkove mensí a ze objemy peti ze sedmi oblastí byly také mensí: kádové jádro, putamen, nucleus accumbens, amygdala a hippocampus.
Výzkumníci také vzali v úvahu, zda úcastníci uzívali nebo uzívali léky k lécbe ADHD (jako je napríklad Ritalin), ale zdálo se, ze to nemá zádný vliv na zjistení.
"Porucha mozku charakterizovaná zpozdeným vývojem"
Vedci spekulují, ze amygdala je spojena s ADHD prostrednictvím cásti, kterou hraje pri ovládání emocí, a jádro prichází pres roli, kterou hraje v odmenování. Spojení mezi ADHD a hippocampusem by snad mohlo vyplynout z úcasti tohoto regionu v motivaci a emocích, jak naznacují.
Rozdíly v velikosti mozku byly u detí zvláste prominentní a méne zrejmé u dospelých s ADHD, poznamenávají autori, kterí naznacují, ze jejich nálezy ukazují, ze ADHD je porucha mozku charakterizovaná zpozdeným vývojem v nekolika oblastech mozku.
Navzdory velkému poctu úcastníku vsech vekových kategorií studie nebyla navrzena tak, aby zkoumala, jak se ADHD muze vyvíjet behem zivota cloveka. Tým ríká, ze v soucasné dobe existuje potreba longitudinálních studií, které sledují deti s ADHD az do dospelosti a sledují zmeny mozku v prubehu casu.
"Výsledky nasí studie potvrzují, ze lidé s ADHD mají rozdíly ve strukture mozku, a proto naznacují, ze ADHD je porucha mozku. Doufáme, ze to pomuze snízit stigma, ze ADHD je" jen stítek "pro slozité deti nebo ze to není pravda, a doufáme, ze tato práce prispeje k lepsímu pochopení této poruchy. "
Dr. Martine Hoogmanová
Dr. Jonathan Posner, docent psychiatrie na Columbijské univerzite v New Yorku, se do studie nezúcastnil. V clánku s pripojeným komentárem poukazuje na to, ze jedinecná velikost studie znamená, ze je "dobre napájena pro detekci malých efektu", coz je dulezité pri vysetrování ADHD kvuli jeho ruznorodé biologické a klinické povaze.
Poznamenává, ze studie je dulezitým príspevkem tím, ze "poskytne spolehlivé dukazy, které podporují myslenku ADHD jako poruchy mozku se znacnými úcinky na objemy subkortikálních jader." Vyzývá také k dalsím studiím, které by sledovaly rozdíly v mozku v rozvoji ADHD, a navrhuje, aby bylo také vysetrováno jakékoliv úcinky léku.
Zjistete, jak muze být ADHD nadmerne diagnostikována u mladsích detí.
Starsí lidé s migrénami mají vyssí pravdepodobnost tichého poskození mozku
V roce 2009 hlásilo 10% muzu a 22% zen v USA zkusenosti s migrénami nebo váznými bolestmi hlavy, podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Nová studie nyní naznacuje, ze starsí pacienti, kterí trpí migrénami, mohou mít vetsí pravdepodobnost tichého zranení mozku a mají dvojnásobnou pravdepodobnost, ze utrpí "tiché mrtvice" ve srovnání s temi, kterí nemají migrény.
Míry demence v méne rozvinutých zemích jsou dvojnásobné nez dríve
Nové odhady uvádejí, ze výskyt demencí v zemích se stredními príjmy muze být stejný jako v zemích s vyssími príjmy, podle výzkumníku ve Velké Británii. Navíc tým zjistil, ze stejne jako ve vyspelých zemích poskytuje vzdelávání v méne rozvinutých zemích znacnou ochranu pred demencí.