Léky proti ADHD "nezhorsují rust detí," ríká AAP

Porucha hyperaktivity s dechem pozornosti je jednou z nejcastejsích poruch neurodevelopmentu v detství, casto trvající do dospelosti. Ackoli je bezne lécena "stimulacní" medikací, existují obavy, ze takové léky mohou potlacit rust dítete. Nyní nová studie naznacuje, ze tento typ léku nemá vliv na konecnou výsku detí v dospelosti.
Nejnovejsí studie odhalila, ze stimulacní lék uzívaný detmi lécenými pro ADHD nemá vliv na jejich konecnou výsku v dospelosti.

Pozdejsí studie je publikována v casopise American AQUA Pediatrics (AAP) Pediatrie.

Podle americké psychiatrické asociace má 5% detí poruchu pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Ale studie v USA naznacují, ze tato míra je vyssí. Nedávné pruzkumy rodicu zjistily, ze priblizne 11% detí ve veku 4-17 let bylo diagnostikováno s ADHD od roku 2011, coz predstavuje celkem 6,4 milionu.

Deti s poruchou obvykle mají obtíze venovat pozornost, rídit impulzivní chování nebo jsou prílis aktivní. Ackoli základní príciny a rizikové faktory pro ADHD nejsou známy, Centra pro kontrolu a prevenci onemocnení (CDC) konstatuje, ze genetika muze hrát roli.

Navíc výzkumníci v soucasné dobe zkoumají dalsí mozné príciny a rizikové faktory, vcetne poskození mozku, vystavení prostredí, pouzívání alkoholu a tabáku v tehotenství, predcasné porodnictví a nízkou porodnost.

Ackoli se muze zdát kontraproduktivní poskytnout stimulující látce nadmerne aktivnímu díteti, nejcasteji pouzívaným lécivem pro lécbu ADHD je druh stimulujícího léciva, který má uklidnující úcinek na deti s tímto onemocnením.

Podle CDC 70 az 80% detí s ADHD reaguje pozitivne na takové léky.

"Ani ADHD, ani stimulacní látky spojené s konecnou dospelou výskou"

Prozkoumat, zda jsou stimulacní léky spojeny s konecnou výskou dospelých, zkoumali 340 detí s ADHD, kterí se narodili v letech 1976-1982 a porovnali jejich konecnou výsku v dospelosti s kontrolní skupinou 680 detí, které nemely poruchu.

• Procento detí s diagnózou ADHD se zvýsilo z 7,8% v roce 2003 na 11% v roce 2011
• Chlapci jsou casteji nez dívky diagnostikováni s ADHD
• Rocní spolecenské náklady na nemoci pro ADHD se odhadují na 36 az 52 miliard dolaru, v roce 2005 dolary.

Po prozkoumání informací o výsce a stimulacní lécbe ze zdravotních záznamu a následné studie dospelých dospel k záveru, ze ani ADHD, ani stimulacní lécba nebyla v dospelosti spojena s konecnou výskou.

Navíc zjistili, ze chlapci s ADHD, kterí byli léceni stimulancií po dobu delsí nez 3 mesíce, meli rustovou tendenci pozdeji nez ti, kterí nebyli léceni stimulanty. Nicméne, nebyl zádný rozdíl ve velikosti rustového spurt.

Neexistovala zádná vazba mezi delsím obdobím lécby stimulanty a konecnou dospelostí, ríkají výzkumníci, kterí uzavreli:

"Nase nálezy naznacují, ze lécba ADHD se stimulujícími léky není spojena s rozdíly v dospelosti nebo významných zmenách rustu."

Zdravotní novinky dnes nedávno hlásena studie, která naznacuje, ze lécba lidí s ADHD se stimulujícími léky muze snízit jejich pravdepodobnost, ze zacnou kourit.

Mezitím pokyny publikované v Pediatrie v cervnu navrhla zpusoby prevence zneuzívání návykových látek u osob s ADHD, nebot deti s touto poruchou jsou vystaveny vetsímu riziku zneuzívání alkoholu, tabáku a jiných nelegálních látek.

Bolest dolní cásti zad je celosvetovou prícinou zdravotního postizení císlo 1

Mnoho z nás zazívá bolesti v zádech v urcitém bode naseho zivota z ruzných duvodu. A nyní nový výzkum naznacuje, ze tento stav zpusobuje více zdravotního postizení po celém svete nez jakákoli jiná onemocnení. Vedci ve studii, kterí publikují výsledky v casopise Annals of Reumatic Diseases, tvrdí, ze se zvysuje ocekávaná délka zivota a stoupá pocet starsích lidí, tento problém se v prístích desetiletích zhorsí.

(Health)

Pacienti, kterí prezili mrtvici, jsou "dvojnásobne nebezpecní pokusem o sebevrazdu"

Nová studie svédských badatelu zjistila, ze pacienti s mozkovou mrtvicí mají dvojnásobné riziko sebevrazdy ve srovnání s lidmi, kterí nemeli mrtvici. Clánek, publikovaný v casopise Neurologie, uvádí, ze pravdepodobnost pokusu o sebevrazdu mezi touto skupinou je nejvyssí behem prvních 2 let po mrtvici.

(Health)