Závislost na sláve Facebooku vysvetlil vedci

Je pravdepodobné, ze jednou z prvních vecí, které dnes mnozí z nás udelají, je zkontrolovat Facebook a zaujmout, zda nekdo komentoval nase nejnovejsí aktualizace stavu. Nyní vedci ríkají, ze presne zjistili, co delá nekteré z nás závislých na sláve sociálních médií - a to je vse co delat s aktivitou mozku "odmenovat".
Vedci z Nemecka provedli první studii, která zkoumala, jak je pouzívání sociálních médií spojeno s aktivitami mozku, analýzou vyuzití 31 úcastníku na Facebooku.
Studie, publikovaná v casopise Hranice v lidské neurovede, zamerený konkrétne na jádro akcentu úcastníku. Jedná se o malou strukturu v mozku, kterou vedci ríkají, ze je zodpovedný za radost, kterou dostáváme od zpracování "odmen", vcetne penez, jídla, pohlaví a zisku v povesti.
Vsichni úcastníci museli vyplnit merítko intenzity Facebooku. Bylo to urceno:
- Kolik prátel Facebooku má kazdý úcastník
- Kolik minut kazdý den tráví na Facebooku
- Jejich obecné myslenky na Facebooku a jak se cítí na míste.
Úcastníci byli poté pozádáni o video rozhovor, v nemz se úcastníci strucne predstavili a odpovedeli na osm otázek týkajících se jejich práce, záliby, spolecenského zivota a dlouhodobých cílu.
Pak jim bylo receno, jestli se ostatní úcastníci po sledování rozhovoru nadhodnotili a byli vyzváni k úcasti na kartovém testu, aby získali peníze. Funkcní vysetrení MRI (fMRI) byla provedena u subjektu behem vsech úkolu.
Pozitivní zpetná vazba na Facebook je povazována za "odmenu" v mozku
Závery studie ukázaly, ze úcastníci, kterí získali pozitivní zpetnou vazbu o sobe, projevili silnejsí aktivitu v nucleus accumbens ve srovnání s tím, kdyz uvideli jinou osobu, která dostávala pozitivní zpetnou vazbu. To odpovídalo intenzite vyuzívání Facebooku.
Nicméne, kdyz úcastníci obdrzeli penezitou odmenu, aktivita v nucleus accumbens neodpovídala intenzite vyuzívání Facebooku.
Dar Meshi, postdoktorský výzkumný pracovník Freie Universität v Nemecku a hlavní autor studie, vysvetluje:
"Jako lidské bytosti jsme se vyvinuli, abychom se starali o nasi reputaci. V dnesním svete je jedním ze zpusobu, jak rídit nasi povest, ze pouzíváme webové stránky sociálních médií, jako je Facebook."
"Nase studie odhaluje, ze zpracování sociálních zisku v povesti v levém nucleus accumbens predpovídá intenzitu uzívání Facebooku u jednotlivcu. Tato zjistení rozsirují nasi soucasnou znalost funkce nucleus accumbens, jelikoz se týkají komplexního lidského chování."
Autori studie poznamenávají, ze jiný výzkum odhalil nekteré negativní úcinky sociálních médií, vcetne toho, jak Facebook muze prerusit produktivitu ve skolách a snízit prumer bodu.
Výzkumníci zjistili, ze centrum odmenování v mozku - nucleus accumbens - je zodpovedné za závislost na Facebooku.
Dodávají, ze tyto nejnovejsí poznatky týkající se individuálních sociálních médií, které se pouzívají k individuální reakci odmenného systému mozku, mohou být v budoucnu relevantní jak pro vzdelávací, tak pro klinický výzkum.
Varují ovsem, ze jejich zjistení neukazují, zda pozitivní sociální zpetná vazba vede k tomu, ze lidé pouzívají sociální média, nebo zda pravidelné pouzívání mení zpusob, jakým mozog zpracovává pozitivní sociální zpetnou vazbu. Ríká se, ze v této oblasti je zapotrebí dalsí výzkum.
Jiný výzkum zkoumal, jak mohou sociální média ovlivnit nás kazdodenní zivot. Nedávná studie Michiganské univerzity odhaluje, ze bezné uzívání Facebooku muze zpusobit, ze se lidé stanou mizernými.
Výzkum z University of Missouri v letosním roce naznacuje, ze aktivita Facebooku by mohla být ukazatelem naseho psychologického zdraví a mohla by být pouzita jako nástroj pro predvídání dusevních chorob.

Crowdfunding je vsechno zurivé, ale muze pracovat pro lékarský výzkum?
"Nasím cílem je naprosto demokratizovat znalosti," ríká Denny Luan. "Moderní veda má takový spech na rychlé výsledky - publikuje nebo zahyne, vystupuje nad procesem. Rádi bychom ukázali vetsí verejnosti, ze veda nemusí být uzamcena za monastriálními zdmi. je sdílená - zámerne, zámerne krásným zpusobem.

Virus prasecí chripky v Indii se stal od roku 2009 víc virulentní
Od prosince 2014 si prasecí chripka v Indii vyzádala zivoty více nez 1 300 lidí, coz je nejhorsí vypuknutí viru v zemi od roku 2009. Ale podle nové studie vedcu z Massachusetts Institute of Technology virus, který zpusobila, ze soucasná epidemie není stejná jako ta, která byla odpovedná za vypuknutí epidemie v roce 2009; získala mutace, které ji ciní vírulentnejsími.