cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Krok vpred pro dotykové citlivé protetické koncetiny

Schopnost drzet a premístovat objekty závisí na smyslových signálech posílaných z ruky do mozku, schopnosti, které postrádají amputace soucasnými protetickými koncetinami. Ale nový výzkum z Chicagské univerzity muze jednoho dne vést k dotykum citlivým protetickým koncetinám, které prímo komunikují s mozkem.

Vedci, vedeni Slimanem Bensmaiem, odborným asistentem na katedre organické biologie a anatomie na Chicagské univerzite, verí, ze jejich výzkum by mohl pomoci zvýsit jak obratnost, tak funkci robotických koncetin.

Prostrednictvím experimentu s opicemi on a jeho tým urcili vzory neurální aktivity, které se vyskytují, kdyz zvírata manipulují s objekty, a poté umele umele úspesne obnovují tyto vzory.

"Chcete-li obnovit funkci senzorického motoru na rameno," ríká Bensmaia, "nemusíte pouze vymenovat signály motoru, které mozog posle k rameni, aby je pohyboval, ale musíte také vymenit senzorické signály, které rameno posle zpet do mozku. "

On a jeho tým verí, ze pomocí toho, co vedí "o tom, jak mozog neporuseného organismu zpracovává smyslovou informaci," pak se mohou pokusit reprodukovat tyto vzorce nervové aktivity stimulací mozku.

Výzkum od Bensmaie a kolegu je soucástí projektu DARPA, nazvaného Revolucní protetika. Cílem projektu je vytvorit umelou horní koncetinu, která zajistí prirozenou motorickou kontrolu a pocit u pacientu s amputací.

Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v casopise Sborník z Národní akademie ved.

Stejné vnímání umelých a skutecných podnetu

Jedna sada experimentu pracovala s místem, kde se dotkla kuze. Výzkumníci vycvicili opice, aby správne identifikovali ruzné styly dotyku s prsty.


Zjistení vedcu nám prinásí blizsí dotykové citlivé umelé koncetiny, které mohou komunikovat senzorickou informaci amputé prostrednictvím rozhraní s mozkem. Zápocet: PNAS, 2013.

Dále vedci pripojili elektrody k oblastem mozek opic, které korelovaly s kazdým prstem. Ale tentokrát, nez aby se dotýkali rukou, vedci poslali elektrické pulsy do specifických oblastí mozku.

Tým zjistil, ze opice reagovaly na umelou stimulaci stejným zpusobem jako na fyzický dotek.

V dalsí sérii experimentu pracovali výzkumníci s pocity tlaku vytvárením algoritmu, který vytvoril elektrický proud, který vyvolal pocit tlaku.

A opet v tomto prípade byla reakce opic stejná jak pro umelé, tak pro pravé podnety.

V poslední sérii experimentu se Bensmaia a jeho tým podívali na to, co nazývají "kontaktními událostmi", coz je doba, kdy se ruka poprvé dotkne nebo nechá jít na objekt.

Oni ríkají, ze tento okamzik vytvárí v mozku prasknutí a opetovne byli vedci schopni umele vytváret tyto výbuchy v mozku elektrickou stimulací.

Budoucnost protetických koncetin

V dusledku techto experimentu Bensmaia a jeho kolegové ríkají, ze vytvorili soubor instrukcí, které by mohly být pouzity s robotickým protézovým ramenem, které by mohly dát smyslové zpetné vazbe do mozku prostrednictvím "neurálního rozhraní".

Tato zpetná vazba, tvrdí Bensmaia, by mohla znamenat, ze tento druh zarízení muze být mnohem blizsí k podstupování testu v klinických studiích u cloveka.

"Algoritmy pro desifrování signálu motoru prisli pomerne daleko, kde nyní muzete ovládat zbrane se sedmi stupni volnosti," ríká Bensmaia. "Je to velmi sofistikované."

Nicméne ríká, ze je treba jeste pracovat:

"Ale myslím, ze existuje silná argumentace, ze nebudou klinicky zivotaschopná, dokud nebude smyslová zpetná vazba zaclenena. Kdyz to bude, funkcnost techto koncetin se podstatne zvýsí."

Ackoli amputé budou muset cekat, az se tyto citlivé dotykové koncetiny dostaví, doslo v posledních letech k novému vývoji ve svete protetických koncetin, jako jsou myslenka-rízené robotické zbrane.

Vyssí úrovne otravy olovem byly nalezeny u detí, které zijí v blízkosti bateriových zarízení v rozvíjejících se zemích

Vyssí úrovne otravy olovem byly nalezeny u detí, které zijí v blízkosti bateriových zarízení v rozvíjejících se zemích

Setrení dokumentující nebezpecí výroby a recyklace olovených baterií na rozvíjejících se trzích ukázalo, ze deti, které zijí v blízkosti techto zarízení v rozvojových zemích, mely v porovnání s americkými detmi zhruba 13krát více olova ve své krvi. Studie byla publikována v zárí v casopise Journal of Occupational and Environment Hygiene.

(Health)

Více nez padesátá léta, kterí si uzívají zivot více nez drív, Anglie

Více nez padesátá léta, kterí si uzívají zivot více nez drív, Anglie

Seniory, kterí si uzívají zivot, zijí déle, podle studie stárnutí v Anglii, které následovalo tisíce lidí ve veku 50 let a více po deset let. Studie rovnez odhaluje nekteré klícové obavy ohledne stárnoucí populace Spojeného království, zejména obklopující sociální izolaci. Závery vycházejí z nejnovejsí zprávy britského Longitudinal Study of Aging (ELSA), vedeného University College London (UCL).

(Health)