cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Sklenici vína denne mohou mít depresi pryc

Vsichni jsme slyseli, ze pití sklenky cerveného vína v moderování muze být dobré pro nase zdraví. Ale nyní výzkumníci zjistili, ze pití vína muze také snízit riziko deprese, podle studie publikované v casopise BMC Medicine.

Výzkumníci ze Spanelska analyzovali 2 683 muzu a 2 822 zen behem 7letého období od PREDIMED Trial - studie, která provádí výzkum v oblasti výzivy a kardiovaskulárního rizika.

Vsichni úcastníci byli ve veku mezi 55 a 80 lety, pricemz pri zahájení studie nebyly zaznamenány zádné stavy deprese ani problémy s alkoholem.

Bylo pozadováno, aby kazdorocne vyplnili overený dotazník o frekvenci potravin o 137 polozkách za úcelem posouzení jejich príjmu alkoholu a jejich dusevní zdraví a zivotní styl byly analyzovány po celou dobu studia.

Dva az sedm sklenic vína týdne "muze snízit depresi"

Závery studie ukázaly, ze ti, kterí pil stredne velké mnozství alkoholu (5 az 15 g denne), mají méne deprese.


Vedci tvrdí, ze pití 2 az 7 sklenic vína týdne muze snízit riziko deprese.

Dále se zjistilo, ze ti, kterí vypili prumerné mnozství vína týdenne (dva az sedm malých sklenic týdne), mají jeste nizsí riziko deprese.

Vedci tvrdí, ze tyto výsledky zustaly stejné, i kdyz se jedná o zivotní styl a sociální faktory, jako je rodinný stav, kourení a výziva.

Dalsí zjistení vsak naznacují, ze spotreba vína presahující sedm sklenic týdne muze zvýsit riziko deprese. Autori studie dodávají, ze vetsí spotreba alkoholu byla casteji pripisována muzi, pricemz 88% alkoholu denne uzívalo více nez 15 g alkoholu.

Predchozí výzkum z predbezného pokusu naznacil, ze nízké mnozství alkoholu by mohlo chránit pred srdecními chorobami a autori studie tvrdí, ze proces muze být spojen:

"Unipolární deprese a kardiovaskulární onemocnení pravdepodobne sdílejí nekteré bezné patofyziologické mechanismy.

Mírný príjem alkoholu, zejména alkohol z vína, byl opakovane hlásen jako neprímo spojený s výskytem kardiovaskulárních onemocnení. Nekteré zodpovedné mechanismy této inverzní asociace se pravdepodobne budou podílet také na snízení rizika deprese. "

Míra deprese muze být "podhodnocena" u tezkých pijáku

Ackoli autori studie uvádejí, ze existuje mnoho silných stránek pro tuto studii, vcetne velké velikosti vzorku, varují pred nekterými omezeními.

"Nejsme výhradne pouzíváme klinickou diagnózu deprese. Pravdepodobne dosahujeme vysoké specificnosti na úkor ztráty citlivosti," ríkají výzkumní pracovníci.

"Krome toho existuje moznost, ze vzorce konzumace alkoholu mohou být spojeny s rozhodnutím o hledání péce. Pokud by tezsí pijáci meli méne pravdepodobné, ze by vyhledávali lékarskou péci, mohlo by to mít za následek snízení podhodnocené deprese u tezkých pijáku."

Predchozí výzkum naznacil, ze spotreba vína muze podporit mnoho dalsích prínosu pro zdraví. Studie z University of Leicester v lonském roce zjistila, ze chemická látka v cerveném víne, nazývaná resveratol, by mohla pomoci predejít rakovine.

Dalsí výzkum na univerzite v Barcelone naznacuje, ze slouceniny nacházející se ve víne mohou dokonce chránit pred tezkým spálením.

Míra obezity zustává stabilní, USA

Míra obezity zustává stabilní, USA

Míra obezity zustává stabilní po celé USA, s výjimkou Arkansasu, poprvé za 30 let, ríká nová studie - "F as in Fat: Jak obezita ohrozuje budoucnost Ameriky 2013" 1 - z nadace Robert Wood Johnson Foundation a Trust for America's Zdraví. Spojené státy jiz nemají nejvetsí míru obezity na svete.

(Health)

Slození zeleného caje by mohlo pomoci lécit Downuv syndrom

Slození zeleného caje by mohlo pomoci lécit Downuv syndrom

Sloucenina nacházející se v zeleném caji ukázala príslib pro lécbu Downovho syndromu podle nové studie publikované v The Lancet Neurology. Zelená cajová sloucenina, nazývaná epigallocatechin gallate, by mohla tezit pro kognitivní fungování u lidí s Downovým syndromem. Vedoucí studie Dr. Mara Dierssen z Centra pro genomovou regulaci (CRG) v Barcelone ve Spanelsku a kolegové odhalí, jak slozený epigallocatechin galát (EGCG) zlepsil kognitivní funkci jedincu se stavem.

(Health)