cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Petina prípadu demencí muze být zpusobena znecistením ovzdusí, tvrdí studie

Nový výzkum posiluje dríve uvádené souvislosti mezi znecistením ovzdusí a kognitivním poklesem poté, co zjistil, ze vystavení úcinkum jemných cástic muze výrazne zvýsit riziko vývoje Alzheimerovy choroby a dalsích demencí.
Výzkumníci zjistili, ze starsí zeny, které jsou vystaveny vysokým hladinám znecistení ovzdusí jemnými cásticemi, mají mnohem vetsí pravdepodobnost vývoje demence.

Výzkum zjistil, ze vystavení vysokým hladinám cástic 2,5 (PM2,5) - drobných cástic znecistení vzduchu o prumeru az 2,5 mikrometru - zvýsilo riziko starsích zen o demenci o více nez 90 procent ve srovnání s nízkým expozicí PM2,5.

Senior autor studie Prof. Caleb Finch ze skoly gerontologie Leonard Davis na univerzite v jizní Kalifornii (USC) a kolegové ríkají, ze pokud se jejich nálezy týkají celé populace, PM2,5 by mohlo predstavovat asi petinu demence prípadu.

Výzkumníci nedávno informovali o svých zjisteních v casopise Translacní psychiatrie.

PM2.5 jsou jemné cástice tvorené pevnými látkami a kapickami kapaliny, které jsou vypousteny ze zdroju spalování, jako jsou elektrárny a motorová vozidla.

PM2,5 mají prumer mensí nez 2,5 mikrometru. Aby jejich velikost byla perspektivní, prumer cástic PM2,5 je priblizne 30 krát mensí nez prumer lidského vlasu.

Vzhledem k tomu, ze jsou tak malé, mohou být PM2.5 snadno vdechovány, coz muze predstavovat radu zdravotních problému. Podle agentury Spojených státu pro ochranu zivotního prostredí (EPA) muze vystavení úcinkum jemných cástic vzduchu zvýsit riziko srdecních záchvatu, astmatu a snízených funkcí plic, stejne jako predcasné úmrtí jedincu se srdecním nebo plicním onemocnením.

V posledních letech studie naznacovaly, ze expozice takového znecistení muze také zvýsit riziko vzniku demence.

Profesor Finch a tým se rozhodli vysetrit tuto asociaci dále ve své nové studii.

Alzheimerovo riziko se zvýsilo o 92 procent pri vysoké expozici PM2,5

Vedci dospeli ke svým zjistením analýzou údaju o 3647 zenách z 48 státu USA, které byly soucástí studie Memory Health Initiative (WHIMS).

Vsechny zeny byly ve veku mezi 65 a 79 lety a nebyly demencí pri studiu. V rámci WHIMS byla kognitivní funkce úcastníku kazdorocne hodnocena.

S vyuzitím údaju z EPA tým odhadl denní expozici zen PM2,5 v míste svého bydliste.

Ve srovnání s zenami, které zily v oblastech s nízkými hladinami PM2,5, tito lidé, kterí pobývali v oblastech s vysokou úrovní PM2,5 - definovaných jako úrovne, které prekrocily povolený limit EPA v roce 2012 (35 mikrogramu na metr krychlových vzduchu) - byly ze je u 81% vyssího rizika globálního kognitivního poklesu a má 92% zvýsené riziko vzniku Alzheimerovy choroby a dalsích demencí.

Výsledky zustaly poté, co byly zaznamenány cetné zmatené faktory, vcetne rasy a etnického puvodu, sociálne-ekonomického statusu, zivotního stylu a prítomnosti dalsích zdravotních stavu.

Výzkumníci odhadovali, ze pokud jejich nálezy pripadají pravdivé mezi obyvatelstvem, pak expozice vysokým hodnotám PM2,5 by mohla prispet k priblizne 21% prípadu demence.

Znecistení ovzdusí muze zhorsit vznik plaku v prítomnosti genu APOE ?4

Zajímavé je, ze zvýsená rizika globálního kognitivního poklesu a demence v dusledku vysoké expozice PM2,5 byla nejsilnejsí u zen, které mely gen APOE ?4, který je spojen s vývojem Alzheimerovy choroby.

S ohledem na tuto skutecnost tým provedl pokusy s mysí, aby zjistil, jak expozice PM2,5 ovlivnuje mozog za prítomnosti APOE ?4.

S vyuzitím nejmodernejsích koncentrátoru cástic výzkumníci objevili dve skupiny samic mysí na znecistení ovzdusí nanotrídou po dobu 15 týdnu. Jedna skupina mela gen APOE ?4 a jeden ne.

Studijní spoluautor Constantinos Sioutas ze Skoly inzenýrství USC Viterbi vysvetluje, ze koncentrátory cástic "v podstate vezmou vzduch do typické mestské oblasti a premenují ji na dálnici nebo na silne znecistené mesto jako je Peking".

"Tyto vzorky pak pouzíváme k testování expozice a posuzování negativních neurodevelopmentálních nebo neurodegenerativních úcinku na zdraví," dodává.

Ve srovnání s mysí bez APOE ?4 genu bylo zjisteno, ze ti, kterí meli gen, akumulují priblizne 60 procent beta-amyloidového plaku v jejich mozku. Plaky jsou klastry beta-amyloidního proteinu, o kterých se predpokládá, ze znicí neurony.

Podle výzkumníku jejich zjistení poskytují "jasné dukazy", ze znecistení ovzdusí jemnými cásticemi souvisí s rizikem demencí a poskytují první dukaz, ze vystavení temto cásticum muze zhorsit akumulaci beta-amyloidu.

Autori dodávají:

"Krome toho tyto spolecné údaje od lidí a mysí poskytují první dukaz, ze neurodegenerativní úcinky PM vznikajících ve vzduchu mohou zahrnovat interakce gen-prostredí s APOE4, hlavním genetickým rizikovým faktorem pro patologické stárnutí mozku a AD [Alzheimerova choroba].

Souvislost mezi expozicí PM2,5 a zvýseným rizikem demencí naznacuje, ze celosvetová zátez nemocí zpusobená znecistením PM2,5 byla podcenována, zejména v oblastech s velkými populacemi vystavenými vysokému okolnímu PM2,5. "

Tým plánuje provést dalsí studie, které vyhodnotí, jak vysoká expozice PM2,5 ovlivnuje kognitivní funkci u muzu i zen.

Zjistete, jak mohou být nízké hladiny glukózy v mozku spojeny s Alzheimerovou chorobou.

Vedci identifikují bílkoviny, které umoznují replikaci viru chripky v bunkách

Vedci identifikují bílkoviny, které umoznují replikaci viru chripky v bunkách

Kdyz jsme nemocní virem, je to proto, ze virus vstoupil do bunek v nasem tele a prevzal jejich strojní zarízení, aby vytvoril vlastní kopie. Hledání zpusobu, jak tento proces narusit, je dulezité pro vývoj antivirových léku. Nyní nová studie ukazuje, jak se virus chripky spoléhá na bílkovinu v hostitelské bunce, aby jí pomohla dokoncit své poslání.

(Health)

Sesamoiditis: Co potrebujete vedet

Sesamoiditis: Co potrebujete vedet

Obsah Co je to? Symptomy Diagnostika Lécba prevence Sesamoidní kosti jsou jedinecné, protoze jsou to jediné kosti v tele, které nejsou spojeny s jinými kostimi prostrednictvím kloubu. Namísto toho jsou spojeny s jinými kostimi slachy nebo jsou v tele ulozeny ve svalech. Príklady sesamoidních kostí v tele zahrnují kolenní kloub a dve malé kosti v noze, které jsou priblizne velikosti kukuricného jádra.

(Health)