Lék na Parkinsonovu chorobu? Nahrazení poskozených mozkových bunek slibuje

Výzkumníci nás mozná priblízili k lécbe Parkinsonovy nemoci poté, co nasli zpusob, jak nahradit mozkové bunky znicené onemocnením.
Výzkumníci objevili zpusob, jak premenit neuronální bunky na bunky produkující dopamin.

Ve studii publikované v casopise Prírodní biotechnologie, výzkumníci odhalili, jak transformovali neuronální mozkové bunky do mozkových bunek, které produkují dopamin.

Dopamin je neurotransmiter, který vysílá signály mezi substantia nigra - oblast mozku dulezitou pro pohyb a koordinaci - a dalsí oblasti mozku.

V mozku lidí s Parkinsonovou nemocí se bunky produkující dopaminy poskozují nebo znicí. To vede ke ztráte dopaminu, který je zodpovedný za motorické príznaky Parkinsonovy nemoci, vcetne tresu a zhorsené rovnováhy.

Vedci jiz dlouho hledali zpusoby, jak nahradit bunky produkující dopaminy v mozku lidí s Parkinsonovou chorobou.

Jednou navrhovanou strategií byla transplantace bunek. Casná snaha zahrnovala transplantaci dopaminových neuronu pocházejících z tkáne plodového stredního mozku.

"Nicméne potíze pri získávání a standardizaci plodové tkáne vedly k hledání alternativních bunecných zdroju, jako jsou kmenové bunky nebo reprogramované bunky," konstatuje výzkumný tým, vcetne prof. Ernest Arenas z Karolinska Institutet ve Svédsku.

Prevedení gliových bunek na funkcní bunky dopaminu

Profesor Arenas a kolegové se zamerili na preprogramování bunek - proces, který zahrnuje konverzi jednoho typu bunky do druhého, coz eliminuje potrebu transplantace bunek.

Pro jejich studii se tým rozhodl premenit gliální bunky nazývané astrocyty - hvezdicovité bunky, které obklopují neurony v mozku lidí a mysí - do bunek dopaminu.

Vedci spojili radu genu, které hrají roli pri formování identity dopamínových bunek s transkripcními faktory, coz jsou malé molekuly, o nichz je známo, ze mení expresi genu.

Tým identifikoval ctyri geny, které v kombinaci s transkripcními faktory prevedly lidské astrocyty do bunek, které se velmi podobaly bunkám produkujícím dopamin.

Dále vedci dali stejné kombinace mysím modelum Parkinsonovy nemoci. Nejen, ze astrocyty hlodavcu byly premeneny na funkcní bunky dopaminu, ale i mysi vykazovaly snízení symptomu Parkinsonovy choroby.

Na základe techto výsledku se prof. Arenas a tým domnívají, ze preprogramování bunek pomocí kombinace genu a malých molekul muze být úcinnou strategií lécby Parkinsonovy nemoci.

Nálezy by mohly vést k lécení, které miliony cekají na "

David Dexter, zástupce reditele výzkumu v Parkinsonove UK, vítá nálezy týmu jako "nesmírne nadejné".

"Umístení nových bunek vytvorených tímto procesem by vsak mohlo znesnadnit kontrolu dodávání dopaminu do mozku," poznamenává.

"Dalsí vývoj této techniky je nyní zapotrebí, a proto podporuje dopaminu, aby se produkovala a uvolnovala rízeným zpusobem, jako puvodní mozkové bunky.

Pokud bude úspesný, zmení tento prístup na zivotaschopnou terapii, která by zlepsila zivot lidí s Parkinsonovou chorobou a nakonec by vedla k lécbe, kterou cekají miliony lidí. "

David Dexter

Zjistete, jak by mohla sloucenina zraloku napomoci lécbe Parkinsonovy choroby.

Proc se africký nahý krtek nepotrebuje bolest s kyselinou?

Nová studie zjistila, proc africký nahý krtek (Heterocephalus glaber) nemá pri vystavení pusobení kyseliny bolest. Africký nahý krtek je jedním z nejobvyklejsích savcu na svete. Zijí ve velkých skupinách v podzemí v tmavých úzkých príkopech, kde jsou hladiny oxidu uhlicitého (CO2) extrémne vysoké.

(Health)

Mohla by Alzheimerova choroba být infekcní, jako sílená kráva, CJD?

Poskození mozku, které se vyskytuje v nekterých prípadech s Alzheimerovou chorobou, muze mít své koreny v infekcním onemocnením podobných prionum, jako je napríklad bovinní spongiformní encefalopatie (sílená kráva) a jeho lidská forma Creutzfeldt-Jakobova nemoc (CJD), podle mezinárodního studie publikovaná tento týden v casopise Molecular Psychiatry, kterou vedla Texaská lékarská skola v Houstonu v USA.

(Health)