2025 akcní plán na snízení poctu úmrtí na chorobu o ctvrtinu

Vedoucí predstavitelé zdravotnictví z celé Ameriky se dohodli, ze do roku 2025 snízí pocet úmrtí zpusobených neprenosnými nemocemi o 25%.

Akcní plán byl schválen Panamerickou zdravotnickou organizací (PAHO). Jedná se o regionální orgán Svetové zdravotnické organizace (WHO) a nejstarsí mezinárodní organizace verejného zdraví na svete, který pracuje se vsemi zememi Ameriky na zlepsení zdraví a kvality zivota.

PAHO uvádí, ze hlavní príciny úmrtí v Americe, s výjimkou infekcí, lze predcházet. Organizace ríká, ze bezná vlákna prochází ctyrmi predními neprenosnými nemocemi: jejich rizika jsou vyvolána stejnými faktory.

Vedoucí nemoci:

• Rakovina
• Diabetes
• Kardiovaskulární onemocnení
• Chronické respiracní onemocnení.

Spolecné rizikové faktory:

• Pouzívání tabáku
• Nezdravá strava
• Fyzická necinnost
• Nadbytek alkoholu.

Clenské státy z celé Ameriky se zavázaly k tomu, ze uprednostnují neprenosné nemoci ve svých zdravotních a rozvojových programech. PAHO ríká, ze se dohodli na zavedení "potrebných politik a programu" pro dosazení cílu zdravotnické organizace.

Následující seznam cílu byl stanoven pro vsechny zdravotnické orgány, které byly schváleny plánem Panamerické zdravotnické organizace:

• Zapojte sektory mimo zdraví, aby se podporila prevence neprenosných nemocí, vcetne zemedelství, obchodu, vzdelávání, práce, financí, zivotního prostredí, dopravy a rozvoje mest
• Zajistení vseobecného prístupu k zdravotnickým sluzbám pro neprenosné nemoci
• Snízit spotrebu tabáku a expozici sekundárnímu kouri o 30% do roku 2025
• Snízit dopad marketingu a reklamy nezdravých potravin a cukrových nápoju na deti
• Podporujte aktivní zivotní styl politikami, které snizují fyzickou necinnost dospelých a dospívajících
• Zlepsit prístup k základním lékum a technologiím pro detekci, diagnostiku, lécbu a kontrolu nepri prenosných nemocí a pro rehabilitaci a paliativní péci
• Zlepsit dohled nad neprenosnými nemocemi a jejich rizikovými faktory a posílit výzkum zamerený na zlepsení intervencí a hodnocení politik a programu.

Clenské státy se zavázaly pracovat mimo zdravotnické instituce, aby "podporovaly dialog a koordinaci s ostatními sektory a institucemi s cílem zajistit integrovanou realizaci intervencí". Strategie byly schváleny 3. ríjna 52. rídící radou PAHO po týdnu jednání.

Nejchudsí lidé nesou nejvetsí zátez

Zdravotní statistiky zverejnené spolecností PAHO ukazují, ze kazdorocne je v Americe 242 000 úmrtí na cukrovku a ze 13% vsech úmrtí je zpusobeno ischemickými srdecními chorobami. V roce 2010 témer tri ctvrtiny vsech úmrtí mely neprenosné príciny a 58% lidí umíralo ve veku do 70 let.

Panamerická zdravotní organizace dodává:

"V Amerikách jsou za tri ze ctyr úmrtí odpovedné neprenosné nemoci, jako je rakovina, srdecní onemocnení, cukrovka a chronické respiracní onemocnení, pricemz kazdorocne tvrdí, ze mají zhruba 4,45 milionu zivotu.

Více nez tretina (34%) techto úmrtí je povazováno za predcasné, protoze se vyskytují u lidí ve veku od 30 do 69 let. "

PAHO uvádí, ze nejchudsí lidé nesou nejvetsí bremeno techto onemocnení, jimz lze predcházet - 30% kardiovaskulárních predcasných úmrtí se stalo mezi nejchudsími 20%, ve srovnání s pouze 13% mezi nejbohatsími 20%.

Zpráva Svetové zdravotnické organizace o nepríznivých onemocneních za rok 2011, profilující vsechny zeme sveta, dodává, ze zeme s nízkými príjmy a zeme se stredním príjmem mají nejvyssí podíl úmrtí mladsích 60 let let od velmi nepríznivých nemocí, které lze predcházet, coz predstavuje 41% úmrtí - trojnásobek podílu v zemích s vysokými príjmy.

Clenské státy panevropské organizace také souhlasily s tím, ze se po setkání PAHO budou snazit snízit míru diskriminace lesbicek, homosexuálu, bisexuálu a transsexuálu (LGBT), aby snízily " alarmujícím poctem "prípadu chronické choroby ledvin" netradicních prícin "v zemedelských komunitách ve Strední Americe a ke zlepsení péce ve vzdálených a obtízne prístupných oblastech.

Kuba a Nikaragua byli první Americany, kterí se pripojili k USA v Panamerické zdravotnické organizaci a stáli se cleny 26. cervna a 17. prosince 1925.

Od té doby se pripojilo dalsích 32 zemí, naposledy ostrovy Sv. Krystof a Nevis 24. zárí 1984, zeme s poctem obyvatel jen pres 50 000 lidí zijících hlavne na pobrezí.